Vztahy mezi USA a Čínou dosáhly nového dna. Eskalace nicméně nesouvisí jenom s nadcházejícími prezidentskými volbami v USA.
Německá Tagesschau informuje v článku korespondenta Steffena Wurzela o uzavření konzulátů obou zemí. Tím se vztahy mezi oběma velmocemi dostaly na nové dno. Eskalace ale není výlučně spjatá s americkými volbami v listopadu letošního roku, upozorňuje Wurzel.
Uzavření čínského konzulátu v Houstonu vyvolalo čínskou reakci – i zde se bude zavírat generální konzulát a sice v Čchen-tu. Jedná se o patnáctimilionové město na jihozápadu země. Také v tomto případě se zopakoval stejný scénář, diplomové dostali jen 72 hodin na to, aby se sbalili a odešli.
Rychlé vyhození diplomatů je pozoruhodná eskalace krize mezi Čínou a USA. Je chybou, že v Německu (podobně jako v ČR, pozn. red.) tento konflikt není dostatečně vnímán, soudí korespondent ARD ze Šanghaje.
Výchozím bodem konfliktu byla ekonomická a obchodní válka, kterou začaly USA. Mimo jiné přivodila cla za stovky miliard dolar. Je tu ale řada dalších konfliktních bodů mezi USA a Čínou – původ koronaviru, firma Huawei, politická situace v Hongkongu či potlačování lidských práv.
USA narážejí na čínskou velmocenskou politiku v oblasti asijského Pacifiku. Je patrné, že se Čína snaží o vojenskou dominanci v Jihočínském moři, USA reagovaly manévry kolem Tchaj-wanu. Čína pak reagovala vlastními vojenskými cvičeními. Obě velmoci v Pacifiku testují nové zbraňové systémy, na moři i ve vzduchu. Zřejmě se počítá s tím, že by „se mohlo něco přivodit“ a pak by skutečně mohlo dojít k nebezpečný válečným scénářům, obává se korespondent ARD.
Vztahy mezi oběma zeměmi jsou na historickém dnu, tedy od navázání oficiálních vztahů před 41 lety. Už na třech úrovních je možno pozorovat jev zvaný decoupling, neboli odpojování. Nejprve je tu oblast ekonomiky, obchodní válka není dořešena. V druhé úrovni jde o oblast občanské společnosti a lidských práv. Výměna mezi oběma zeměmi de facto neexistuje, stěží se najdou lety, nejsou turistické cesty a ani kulturní výměna už neexistuje.
Uzavření konzulátů v obou zemích se týká třetí úrovně, úrovně diplomatické. A tady jde do tuhého. Jde o nový vrchol konfliktu, ale ne o jeho konec. Je možné, že vše se bude jen dál zhoršovat, tedy do voleb v USA v listopadu.
Jenže nejde jen o prezidentské volby. Zdaleka ne. Projev viceprezidenta Mika Pence v Institutu Hudson z roku 2018 ukázal jasný zlom v dosavadní politice USA vůči Číně. Prý to není ani tak Donald Trump, kdo cílí na Čínu, ale spíše Pence a pak také Mike Pompeo. Jenže i v obou komorách amerického parlamentu se rétorika vůči Číně vyostřuje. Jak u republikánů, tak u demokratů. Nelze tedy čekat, že by se americké postoje vůči Číně nějak zásadněji změnily, kdyby v listopadu vyhrál demokratický kandidát Joe Biden.
Co se EU týká, pak především v Evropské parlamentu roste nechuť vůči Číně. Tyto trendy brzdí hlavně německá vláda, jak kancléřka Angela Merkelová, tak ministr pro ekonomiku Peter Altmeier a německý ministr zahraničí Heiko Maas patří spíše mezi ty, kteří se snaží o lepší vztahy s Čínou.
Jenže i Německo musí vzít v úvahu prohlubující se konflikt mezi Západem a Čínou.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.