Jazzové okénko Jana Schneidera: Cristina, Beeroth a Don’t Blame Me

Nedělní cyklus o jazzové hudbě z pera Jana Schneidera pokračuje také dnes. Zaposlouchejte se.

Maria Raducanu quartet hraje skladbu „Cristina“ – pěkná píseň, krásné podání, ale na co musím výslovně upozornit, je úžasné kytarové sólo – jemné, nápadité, a co je zvláště cenné, stručné, bez těch příšerných a vnitřně zcela vyprázdněných ekvilibristických a samoúčelných frází, co jsou schopni leckteří kytaristé vypotit. Velmi osvěžující! (Koho Maria zaujme, celý koncert najde zde).

Freejazzové seskupení zvané Masada a skladba saxofonisty Johna Zorna Beeroth. Je to v podstatě jedno dlouhé, pěkně vynalézavé – a veselé! – sólo bubeníka Joey Barona.

Včera by oslavil narozeniny Thelonious Monk, jedna z nejúžasnějších figur moderního jazzu, originální pianista a skladatel. Jeho nenapodobitelný styl skladatelský i interpretační lze obdivovat ve skladbě Don’t Blame Me. Je jasné, že pouze opravdoví mistři, kteří mají co říci, mohou hrát pomalu. A když nehrál – tancoval; jeho opět velmi neortodoxní figury byly pověstné.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.