Nelze zapomenout také na nízkopříjmové ekonomiky, které jsou zcela v jiné pozici než západní země a nemají dostatečnou fiskální palebnou sílu…
Gordon Brown, bývalý britský premiér, píše pro Financial Times o tom, že není možné vyčlenit země s nižšími příjmy z post-koronavirové obnovy.
Většina z nás se těší na rok 2021, na masové očkování a na ekonomické oživení, které přijde spolu s tím. Neměli bychom ale ignorovat téma globální a udržitelné obnovy, píše Brown.
Čína sice znovu roste, ale země G7 nedosáhnou ekonomické úrovně roku 2019 nejspíše ani v roce 2022. Bez státní podpory vzroste i nezaměstnanost a chudoba, varuje Brown.
Svět může směřovat k dekádě slabého růstu a vysoké nezaměstnanosti. Může být jen otázkou času, než se krize likvidity stane krizí solventnosti. Chybí mezinárodní koordinovaný plán růstu, tvrdí autor. Je potřeba si přiznat limity monetární politiky a za spolupráce USA, Evropy a Číny hledat řešení. Ideální by byl hned v únoru po prezidentské inauguraci v USA „nouzový summit“ G20, nabádá Brown. Významný pro celou světovou ekonomiku by mohl být fiskální impuls ve smyslu investic do infrastruktury.
Synchronizovaný globální růst by zásadním způsobem přispěl k multiplikačnímu efektu. Jenže v rámci G20 nelze zapomenout na nízkopříjmové ekonomiky. Ty jsou zcela v jiné pozici než západní země, které mají dostatečnou fiskální palebnou sílu. Jejich zdravotní a záchranné programy proti chudobě jsou nyní hluboce podfinancované.
Joe Biden by se měl vydat cestou, kterou Donald Trump odmítnul. K emisi nových mezinárodních peněz, tzv. Zvláštním právům čerpání (SDR). Mělo by jít o 1,2 bilionu dolarů ve dvou tranších. Byl by to státnický akt, pokud by se země G20 odhodlaly k tomu, aby tyto prostředky šly na pomoc Africe.
Když se přidají mnohostranné rozvojové banky a odpuštění části dluhu, pak tu máme solidní základy pro „Marshallův plán“ 21. století pro rozvojový svět. Globální růstový plán musí být ještě ambicióznější, tvrdí Brown a připomíná klimatické cíle.
Řada vyspělých zemí si vyčerpala svůj fiskální prostor tím, že se pustila do záchranných programů pro ekonomiku stiženou pandemií. Jenže ve světě nízkých až záporných úrokových sazeb, se investice vedoucí ke zvýšení produktivity a spojené s tvorbou pracovních míst zaplatí samy. Vytvoří se tím pozitivní, samoposilující se kruh zahrnující poptávku, růst a daňové příjmy. Alokace SDR by navíc prokázala to, co slibuje moderní měnová teorie, ale bez rizika, tvrdí Brown.
Navíc, kdyby se podařil zátah proti daňovým rájům, umožnilo by to zemím OECD nahradit stovky miliard dolarů ztracené kvůli koronaviru.
V době nízké inflace, úrokových sazeb a investic jsou podmínky pro takovou akci příznivé. Je potřeba vytvořit globální poptávku, která bude aktivovat investice a zaměstnanost – a ty jsou klíčové pro ekonomický růst a nakonec i pro snížení dluhu. Pro všechny, země bohaté i chudé, končí Brown svá doporučení.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.