Paywally jsou mezi zpravodajskými weby stále běžnější. Donutit uživatele platit za obsah online zpráv není nemožné, ale představuje problém.
Zatímco mnoho zpravodajských platforem stále váhá s účtováním poplatků svým čtenářům, údaje shromážděné „Institutem Reuters pro studium žurnalistiky“ (RISJ) ukazují, že placení za online zprávy je na trzích, jako je Norsko (45 %), poměrně rozšířené a stalo se také relativně běžné v USA (20 %).
Jak ilustruje graf (založený na datech FIPP a Celera One a publikovaný webem Visual Capitalist) noviny New York Times jsou stále na prvním místě seznamu se 7,5 mil. předplatitelů. Zajímavé je, že Times zaznamenaly výrazný nárůst digitálního předplatného poté, co byl Donald Trump zvolen prezidentem v listopadu 2016. Noviny měly také obzvlášť silný rok v roce 2020. Britský Guardian, který 5. května oslavil 200. výročí, napočítal téměř 800 000 placených předplatitelů. Ve srovnání s většinou zpravodajských webů nevypíná čtenáře poté, co si přečetli určitý počet článků, ale vybízí je, aby se přesto přihlásili k odběru.
Potřeba důvěryhodných zdrojů
Uprostřed globální pandemie přispěly problémy (zahrnující dezinformace a falešné zprávy) k potvrzení důležité role, jakou hrají důvěryhodné zdroje zpráv při šíření veřejných informací. „Fake news“ bývaly poměrně neobvyklým problémem, ale v posledním desetiletí, zejména během pandemie Covid-19, došlo k jejich navýšení.
Vzestup sociálních médií jako uzlu pro sdílení článků však rozšířil „falešné zprávy“ (nepravdivé nebo zavádějící informace prezentované jako legitimní zprávy) po celém internetu. Zdá se být obtížnější než kdy dříve oddělit důvěryhodné informace od zavádějících zdrojů.
Pandemie přispěla k vývoji ověřování faktů (tzv. fact-checking)
S vypuknutím pandemie koronaviru přišla záplava nových dezinformací. Od neškodných falešných léků až po nebezpečnou rétoriku zaměřenou na menšiny se dezinformace související s koronavirem rychle šířily všude, kam se virus sám dostal. Organizace provádějící ověřování faktů po celém světě se ujaly boje proti dezinformacím. Na mnoha místech způsobila interakce s obsahem souvisejícím s koronavirem velké procento celkového zapojení uživatelů s obsahem ověřujícím fakta. Kapacity organizací vyvinutých k řešení dezinformací souvisejících s pandemií byly později nasazeny k odhalení dezinformací o jiných tématech.
Dopad pandemie na předplatné
Zatím není jasné, jak pandemie koronaviru ovlivní úrovně plateb za online zpravodajství. Počáteční nárůst využití zpráv těsně před začátkem krize vedl k optimismu, že brzy bude následovat nárůst předplatných. Zároveň však mnoho lidí bude možná z finančních důvodů činit těžká rozhodnutí o tom, co si mohou a nemohou dovolit. To vše přichází v době, kdy se výnosy z tištěných médií během lockdownů snížily a je stále větší tlak na to, aby peníze přicházely online.
Motivace pro placení za zprávy
Důvody pro přihlášení k odběru online vydání jsou složité a částečně ovlivněné faktory na straně nabídky, jako je množství kvalitních bezplatných zpráv. Ve Spojených státech a zejména v Norsku mnoho vydavatelů zavedlo placené přístupy, to znamená, že bude požádáno o zaplacení více lidí – což možná zvyšuje pocit nedostatku a vytváří pocit, že by zprávy mohly stát za zaplacení. Motivací může ovšem být i snaha přispět k financování dobré žurnalistiky, jak uvedlo v průzkumu 52 % respondentů v USA, oproti 39 % ve Velké Británii.
Psali jsme:
- Jaký má pandemie dopad na média?
- Důvěra v média se celosvětově zhoršuje. Rostoucím problémem je také informační nerovnost
- Jak zachránit novinařinu v éře vzteku sociálních sítí?
- Média, autorita a důvěra – labutí píseň hlavního proudu?
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.