EU chce zpřísnit boj proti praní špinavých peněz. Kromě zavedení peněžního stropu pro celou EU se diskutuje také o novém orgánu dohledu.
Evropská komise představila ambiciózní balíček legislativních návrhů na posílení pravidel EU v boji proti praní peněz a financování terorismu (AML – Anti Money Laundering/CFT – Combating the Financing of Terrorism). Cílem tohoto balíčku je zlepšit odhalování podezřelých transakcí a činností a odstranit mezery, které zločinci využívají k praní nelegálních výnosů nebo financování teroristických aktivit prostřednictvím finančního systému.
Dnešní opatření výrazně posilují stávající rámec EU tím, že zohledňují nové a vznikající výzvy spojené s technologickými inovacemi. Mezi ně patří virtuální měny, integrovanější finanční toky na jednotném trhu a globální povaha teroristických organizací. Tyto návrhy pomohou vytvořit mnohem konzistentnější rámec, který usnadní dodržování pravidel pro subjekty, na něž se vztahují pravidla pro boj proti praní peněz a financování terorismu, zejména pro ty, které působí přeshraničně.
V celé EU by měl platit peněžní strop ve výši 10 000 eur. Kryptoměny, jako je bitcoin, mají být také přísněji regulovány, aby transakce s těmito měnami byly v budoucnu plně dohledatelné. Poskytování anonymních kryptopeněženek bude zakázáno, stejně jako je tomu již dnes v případě anonymních bankovních účtů.
Čeho chce Komise peněžním stropem dosáhnout?
Podle Evropské komise je obtížné odhalit platby velkými sumami v hotovosti, a proto představují pro zločince dobrou příležitost k praní špinavých peněz. Zavedení hotovostního stropu by ztížilo zločincům utajení nezákonného původu jejich příjmů. Ztížilo by se financování terorismu i nelegální práce. Na rozdíl od elektronických vkladů nebo převodů totiž hotovostní transakce nezanechávají téměř žádné stopy. Horní hranice pro platby bankovkami a mincemi by tak mohla omezit trestnou činnost. Podle bruselského úřadu je celoevropský limit 10 000 eur dostatečně vysoký na to, aby nezpochybňoval euro jako zákonné platidlo. Současně se uznává důležitá role hotovosti.
Místopředseda EK Valdis Dombrovskis, řekl: „Každý nový skandál s praním špinavých peněz je o jeden skandál víc a je varováním, že naše práce na odstranění nedostatků v našem finančním systému ještě není u konce.“
Nový unijní úřad
Nový orgán pro boj proti praní špinavých peněz na úrovni EU bude ústředním orgánem, který bude koordinovat vnitrostátní orgány, aby zajistil, že soukromý sektor bude správně a důsledně uplatňovat pravidla EU. Tento úřad bude rovněž podporovat finanční zpravodajské jednotky, aby zlepšily svou analytickou kapacitu v oblasti nezákonných toků a aby se finanční zpravodajství stalo klíčovým zdrojem pro donucovací orgány.
Legislativní balíček projedná Evropský parlament a Rada. Komise očekává rychlý legislativní proces. Budoucí orgán pro boj proti praní peněz by měl začít fungovat v roce 2024 a svou činnost přímého dohledu zahájí o něco později, jakmile bude směrnice transponována a začne platit nový regulační rámec.
Odpůrci peněžního stropu pochybují o tom, že je vhodným prostředkem boje proti kriminalitě. „Zatím neexistuje žádný vědecky podložený důkaz, že by hotovostní stropy vedly k cíli boje proti praní špinavých peněz,“ uvedl nedávno člen bankovní rady Bundesbanky Johannes Beermann. Také nejvyšší německý ochránce spotřebitelů Klaus Müller již před lety varoval, že zavedení hotovostního limitu by „otevřelo dveře k absolutní kontrole spotřebitelů“. Podle něj je třeba zohlednit právo na anonymní nakupování.
Psali jsme:
- V Německu je hotovost na ústupu
- Italská vláda chce používání hotovosti ještě více omezit
- Krásný nový bezhotovostní svět?
- Zánik hotovosti – „třetí nevolnictví“?
- Je ohrožena peněžní hotovost? Co prozkoumává MMF?
- Evropský akční plán k omezení hotovostních peněz