Jako jeden z důvodů, proč došlo k současné dramatické situaci na hranicích Srbska a Kosova je letošní zaspání Joe Bidena a Angely Merkelové, píše komentář Balkánských zápisků.
Dlouho ani nebyla registrována žádná zásadní diplomatická ani jiná aktivita hlavních aktérů, kterými doposud byli USA a Německo představující EU. Pochopitelně, že „zádrhel“ není pouze v tomto diplomatickém zaspání.
Vztahy mezi Bělehradem a Prištinou se odehrávají prostřednictvím „Bruselského dialogu“ o normalizaci vztahů, kdy oba subjekty v roce 2013 se písemně zavázaly k vzájemnému jednání a řešení problémů. Jde například o uznání celních formalit, diplomů z vysokých škol, katastrálních map, policejní kontroly na hranicích a dalších záležitostí týkajících se energetiky, telekomunikací apod. Za nejzávažnější bod lze označit zakládání Sdružení srbských obcí na severu Kosova. O Sdružení se několik let jednalo a nakonec přestalo. Důležitost tohoto vyjednávacího bodu spočívá v tom, že Bruselský dialog má dva cíle: normalizaci vztahů a integraci srbské menšiny do systému života v Kosovu. Jednoho bez druhého nelze dosáhnout, a to je také klíčovou podmínkou pro vstup Srbska do EU.
Bruselský dialog se v tomto klíčovém bodě nedaří plnit, neboť Priština nemá zájem na zakládání Sdružení srbských obcí. Na druhé straně Bělehrad nemá zájem na energetické dohodě a považuje Kosovo za svoje teritorium. Dalším bodem sváru je otázka majetku, kdy Srbsko tvrdí, že řada objektů a nemovitostí mu na Kosovu patří.
Současnou situaci navíc zostřuje skutečnost, neboť obě strany se připravují na volby a političtí představitelé jednají v duchu předvolebního populismu. V tomto ohledu se mluví o hře nervů mezi Vučićem a Kurtim. Kdo neudrží nervy na uzdě, s největší pravděpodobností dopadne ve volbách špatně.
Před populismem varuje srbská opozice se slovy: „Vučić vystupuje jako Srb, který zachraňuje srbský národ před jinými. Jde o modus operandi a jeho moc takto funguje již od roku 2012.“ Podobně reaguje kosovská opozice, když sociální demokrat Fatmir Ljimaj nabádá kosovskou vládu, aby zbytečně nevystřílela na Srby všechen střelný prach. Kurti na to nedá, apeluje a vyzývá kosovské Albánce, aby nyní v září bojovně oslavili třicetileté výročí referenda o své nezávislosti, kdy se postavili proti Miloševićovi.
Výsledkem je současné napětí na hranici, které pod tlakem EU a NATO s určitostí poleví. Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oběma stranám telefonovali a Ursula von der Leyenová byla osobně v Prištině a Bělehradě. Přesto jejich úsilí nemá úspěch, neboť vláda Kosova nemá zájem zakládat Společenství srbských obcí. Obává se většího politického vlivu Srbů v mezinárodním měřítku. Pro Srby pro změnu platí, že se drží argumentu etnických čistek v Kosovu, a proto nebudou uznávat jeho samostatnost.
***
Aktuální informace: Zvláštní zástupce EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou a další regionální otázky západního Balkánu Miroslav Lajčák na svém twitterovém účtu 30. září 2021 sdělil: „Máme dohodu! Po dvou dnech intenzivních jednání bylo právě dosaženo dohody o deeskalaci a dalším postupu. Děkuji Besniku Bislimimu a Petaru Petkovićovi za jejich ochotu jednat a dohodnout se pro dobro lidu.“
K dohodě se vyjádřil také Josep Borrell se sdělením, že „dohodu o řešení napětí na severu Kosova, které dosáhli hlavní vyjednavači Kosova a Srbska za pomoci zvláštního zástupce EU e vítaná. Kosovo i Srbsko by se nyní měly konstruktivně zapojit do dialogu s cílem dosáhnout rychlého pokroku v normalizaci vztahů.“
Psali jsme:
- Co je za novým napětím mezi Kosovem a Srbskem?
- Vučić zatím odmítl vojenský zásah na hranici s Kosovem
Článek vydáváme ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.