87 % celosvětových investic do zámořských uhelných elektráren pochází paradoxně od finančních institucí v Japonsku a na Západě.
Čínský prezident Si Ťin-pching na Valném shromáždění OSN 21. září 2021 uvedl, že jeho země „nebude stavět nové projekty uhelných elektráren v zahraničí“, informoval web Science.org.
Podle Christopha Nedopila, rozvojového ekonoma z Fudanské univerzity v Šanghaji, to však nebylo úplné překvapení. „Čínské vládní instituce pracovaly s čínskými a mezinárodními partnery na vyhodnocení možného odchodu z uhelného sektoru již řadu let.“ Podle Nedopilovy červnové zprávy bylo z 52 projektů uhelných elektráren souvisejících s čínskou iniciativou Jedno pásmo, jedna stezka, což je rozsáhlý plán na vybudování infrastruktury v celém rozvojovém světě, 33 projektů odloženo nebo zrušeno, sedm projektů je ve výstavbě, 11 projektů se nadále plánuje a pouze jeden byl uveden do provozu.
Čína je poslední velkou zemí, která ukončila státní finanční podporu uhelných projektů v zahraničí, ale to neznamená konec výstavby uhelných elektráren v rozvojových zemích, říká Kevin Gallagher, odborník na globální rozvoj z Bostonské univerzity. V rozporu s rozšířeným dojmem, že většinu uhelných elektráren financují čínské státní banky, studie Gallaghera a Xinyue Maové, oba z univerzitního Centra pro globální rozvojovou politiku, zjistila, že 87 % celosvětových investic do zámořských uhelných elektráren pochází od finančních institucí v Japonsku a na Západě. „Pokud bude soukromý sektor pokračovat ve financování zámořského uhlí, nedosáhneme našich globálních cílů v oblasti klimatu a rozvoje,“ říká Josep G. Canadell, vědec zabývající se systémy Země v australské organizaci Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation.
Psali jsme: