Vlády by měly vytvořit politický, legislativní a ekonomický rámec, který bude motivovat k přechodu na ziskové oběhové hospodářství. Součástí tohoto procesu je i digitalizace.
V dnešní lineární ekonomice se suroviny těží v zemích bohatých na zdroje, přepravují se k výrobcům a zpracovávají se na výrobky. Hotové zboží se pak přepravuje (často na velkou vzdálenost) kde se používá, po skončení životnosti se vyřazuje a nakonec se nahradí novějšími verzemi.
V takovém systému hospodářství je průtok zdrojů obrovský a vysoce mezinárodní; zdroje se obnovují jen v malé míře. Oběhové hospodářství to však mění. Koncept oběhového hospodářství je celosvětově stále více vnímán jako cesta k dosažení nezbytné transformace na ekonomiku účinně využívající zdroje a jako jediný způsob, jak do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. V oběhovém hospodářství se zdroje využívají, ale nespotřebovávají. Uplatňováním vhodných strategií na výrobky, součásti a materiály během používání a po skončení životního cyklu mohou společnosti udržet zdroje v systému.
Mnoho výrobků nelze znovu použít nebo recyklovat
Oběhové hospodářství zajišťuje, že můžeme přejít na moderní globální ekonomiku, která účinně využívá zdroje a je zisková, a pokračovat v hospodářském růstu, díky němuž se miliardy lidí vymanily z chudoby, a zároveň zmírnit lineární výrobní postupy, které začínají těžbou materiálů a pokračují výrobou, používáním, spalováním a skládkováním, což zatěžuje zdroje Země.
V loňském roce představila Evropská komise „Nový akční plán EU pro oběhové hospodářství“. Podle Franse Timmermanse, výkonného místopředsedy pro Evropskou zelenou dohodu, je „v současné době naše ekonomika stále převážně lineární a pouze 12 % druhotných materiálů a zdrojů se vrací zpět do ekonomiky. Mnoho výrobků se příliš snadno rozpadá, nelze je znovu použít, opravit nebo recyklovat, nebo jsou vyrobeny pouze na jedno použití. Existuje zde obrovský potenciál, který lze využít jak pro podniky, tak pro spotřebitele.“
„Máme jen jednu planetu Zemi, ale do roku 2050 budeme spotřebovávat, jako bychom měli tři,“ upozornileurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius.
Celosvětová spotřeba materiálů se má v příštích 40 letech zdvojnásobit
V Novém akčním plánu EU pro oběhové hospodářství se uvádí: „Očekává se, že celosvětová spotřeba materiálů, jako je biomasa, fosilní paliva, kovy a minerály, se v příštích 40 letech zdvojnásobí (Global Material Resources Outlook to 2060; OECD, 2018), zatímco roční produkce odpadů se podle odhadů do roku 2050 zvýší o 70 % (What a Waste 2.0: A Global Snapshot of Solid Waste Management to 2050; World Bank, 2018).
Vzhledem k tomu, že polovina celkových emisí skleníkových plynů a více než 90 % ztráty biologické rozmanitosti a nedostatku vody pochází z těžby a zpracování zdrojů, zahájila Evropská zelená dohoda (Sdělení Komise z roku 2019, česky zde) společnou strategii pro klimaticky neutrální, zdrojově efektivní a konkurenceschopnou ekonomiku. Rozšíření oběhového hospodářství rozhodujícím způsobem přispěje k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů, přičemž zajistí dlouhodobou konkurenceschopnost EU a nikoho nenechá pozadu.
K naplnění této ambice musí EU urychlit přechod na model regenerativního růstu, který planetě vrací více, než bere, pokročit v udržování spotřeby zdrojů v mezích planetárních limitů, a proto musí usilovat o snížení své spotřební stopy a zdvojnásobit míru oběhového využívání materiálů v nadcházejícím desetiletí.
Nedávná studie odhaduje, že uplatňování zásad oběhového hospodářství v celé ekonomice EU má potenciál zvýšit HDP Evropské unie do roku 2030 o dalších 0,5 % a vytvořit přibližně 700 000 nových pracovních míst (Impacts of circular economy policies on the labour market; Cambridge Econometrics, Trinomics, and ICF; 2018). Existuje také jasný obchodní důvod pro jednotlivé společnosti: jelikož výrobní podniky v EU vynakládají v průměru asi 40 % výdajů na materiály, modely uzavřeného cyklu mohou zvýšit jejich ziskovost a zároveň je ochránit před výkyvy cen zdrojů.“
Urychlení oběhového hospodářství s digitální páteří
V současné době je většina iniciativ oběhového hospodářství individuálními projekty zaměřenými na fyzické materiály a zdroje. Abychom však mohli tato řešení rozšířit celosvětově a napříč odvětvími, musíme vybudovat soudržné digitální základy (digitální páteř), které podpoří atraktivní globální obchodní modely oběhového hospodářství a urychlí cestu k oběhovému hospodářství.
Bez soudržného a inkluzivního globálního úsilí o digitalizaci nebudeme nikdy schopni včas dosáhnout cílů v oblasti klimatu.
To znamená, že vlády by měly vytvořit politický, legislativní a ekonomický rámec, který bude motivovat k přechodu na ziskové oběhové hospodářství. Kromě toho je pro dosažení klimatických cílů do roku 2050 třeba vytvořit soudržný digitální základ.
Digitalizaci oběhového hospodářství nelze odkládat, nepotřebujeme další konference, zprávy a výpočty. Naše planeta a mnoho lidí, kteří trpí změnou klimatu, vyžadují, abychom jednali hned. Vlády, globální organizace, průmyslová sdružení a přední podniky musí převzít iniciativu a zajistit cílenou, urychlenou a odpovědnou digitalizaci oběhového hospodářství. Jen tak můžeme dosáhnout ambiciózních cílů v oblasti klimatu a zachránit naši planetu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.