Naznačuje to nový výzkum, který sledoval sto lidí celkem pět let a zaměřil se na délku a kvalitu spánku a na kognitivní funkce.
Kvalitní spánek je pro organismus velmi důležitý a jeho nedostatek může znamenat kognitivní úpadek a také vést k Alzheimerově nemoci, píše o nové studii psycholog Greg Elder. Nová studie ale ukazuje, že stejně jako je důležité dobře spát, je důležité nespat příliš dlouhou dobu. Moc spánku může vést rovněž ke kognitivním poruchám. Výzkum byl proveden na stech účastnících v průměrném věku kolem 70-ti let během pěti let. Během studie se ukázalo, že 88 lidí neprojevovalo žádné náznaky demence, ale 12 z nich ano (z toho jeden ve stádiu mírné demence a 11 ve stádium před začátkem mírné demence).
V průběhu studie byli účastníci požádáni, aby vyplnili řadu běžných kognitivních a neuropsychologických testů. Výsledky těchto testů byly sloučeny do jediného skóre. Čím vyšší bylo skóre, tím lepší byly jejich kognitivní schopnosti v průběhu času.
Měření spánku probíhalo pomocí EEG přístroje, který měli účastníci na čele čtyři ze šesti nocí jednou za tři roky. Tato EEG metoda umožnila změřit aktivitu mozku, a napověděla, zda někdo spal (a jak dlouho) a jak klidný byl jeho spánek. Přestože měření spánku proběhlo jen jednou za dobu studie, dostali výzkumníci dobrý obrázek o spánkových návycích účastníků.
Výzkum zjistil, že spánek kratší než 4,5 hodiny a delší než 6,5 hodiny denně spolu s nekvalitním spánkem je spojený s úbytkem kognitivních funkcí v průběhu času.
Proč je nedostatek spánku spojen s úbytkem kognitivních funkcí, vědci nevědí. Jedna z teorii míní, že spánek pomáhá mozku odplavit škodlivé bílkoviny nahromaděné během dne. Předpokládá se, že některé z těchto bílkovin – například beta-amyloid a tau – způsobují demenci. Narušení spánku by tedy mohlo narušit schopnost mozku se jich zbavit. Experimentální důkazy to dokonce potvrzují – ukazují, že i pouhá jedna noc nedostatku spánku dočasně zvyšuje hladinu beta-amyloidu v mozku zdravých lidí.
Překvapivé na výsledcích nové studie je, že optimální délka spánku je mnohem kratší než se předpokládalo. Studie totiž ukázala, že spánek delší než 6,5 hodiny byl spojen s úbytkem kognitivních funkcí. Když uvážíme, že starším dospělým se doporučuje spát sedm až osm hodin každou noc, je to málo.
Jak autor píše, pokud jde o riziko vzniku demence, je možné, že délka spánku není tak důležitá jako jeho kvalita. Dále není jasné, jestli dlouhá doba spánku může nezávisle znamenat zhoršení kognitivních funkcí. Není také možné vyloučit, že účastníci, kteří spali déle než 6,5 hodiny každou noc a projevovali příznaky demence, mohli mít již před tím existující kognitivní problémy naznačující demenci, které nebyly zachyceny v testech. Studie sice zohlednila další faktory související s demencí, nicméně lidé, kteří spali déle, mohli mít i jiné potíže, které ke zhoršení kognitivních schopností mohly přispět. Všechny tyto faktory dohromady mohou vysvětlovat, proč byl delší spánek spojen s poklesem kognitivních funkcí.
Kvalitu našeho spánku může ovlivnit mnoho faktorů. Podobně je tomu u poklesu kognitivních funkcí. Některým z těchto faktorů nelze zabránit, jiným ano. Vedle kvalitního spánku je možné demenci předcházet například cvičením a zdravým stravováním se. Výzkum sice naznačuje, že optimální délka spánku se pohybuje mezi 4,5 až 6,5 hodinami denně. Občasné víkendové poležení si ale lidskému mozku pravděpodobně nijak neuškodí.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.