Bulharský exodus

VSa Trendy

Od 90. let 20. století se počet obyvatel bývalého komunistického bloku snížil o 18 milionů na 292 milionů, což je největší případ vylidňování na světě, který nesouvisí s válkou.

Exodus, stárnutí populace, klesající porodnost: tento výbušný koktejl dává Bulharsku smutnou bilanci, že je spolu se svými balkánskými sousedy jednou ze zemí, které se vylidňují nejrychleji na světě. Na konci 80. let 20. století zde žilo 9 milionů obyvatel, zatímco dnes je to 7 milionů. Podle OSN se počet Bulharů do roku 2050 sníží na 5,4 milionu.

V současné době jsou 2 miliony Bulharů emigranty, což je téměř třetina obyvatelstva. Proč takové krvácení? Podle socioložky Genovevy Petrovové vzniklo toto hnutí v 90. letech 20. století. „První exodus se odehrál po pádu komunismu, pak následovaly další vlny. Po otevření hranic byly odchody motivovány především politicky. Bulhaři snili o cestě na Západ za svobodou. Od vstupu země do Evropské unie v roce 2007 se však motivace změnila. Mladí lidé hledají lepší životní podmínky. V Bulharsku, nejchudší zemi EU, činí minimální mzda 330 eur měsíčně.“

V poslední době se tento trend poněkud zpomalil. Období lockdownů, ale také hospodářská krize, která postihla hostitelské země, přiměly Bulhary k návratu domů, ale základní trend se tím nezměnil. Zatímco velká města v zemi jsou stále atraktivní, venkov je stále více opuštěný. Pokud se do roku 2040 nic nezmění, dvě třetiny bulharského území se stanou demografickými pouštěmi. Co se s tím dá dělat? Veřejné politiky jsou neúčinné, lituje Magdalena Kostova z Národního statistického úřadu. Pokud bude tento trend pokračovat, bude přibývat starších lidí a bude to mít těžké dopady na sociální systém a důchody.

Vylidňování východní Evropy

Ze všech světových regionů, které se vylidňují, je však nejvíce postižena východní Evropa. Lotyšsko, Moldavsko, Ukrajina, Chorvatsko, Litva, Rumunsko, Srbsko, Polsko a Maďarsko se pravidelně objevují mezi národy světa, které zažívají největší úbytek. Pravděpodobně ne náhodou se v tomto regionu zvedla vlna nacionalistického populismu, když se k moci dostala nacionalistická hnutí, jako je polská strana Právo a spravedlnost a maďarská strana Fidesz, které vystupují na nacionalistických a protiimigračních platformách. Jinde měli brexit a povstání žlutých vest ve Francii kořeny ve venkovských a příměstských oblastech, kde panuje pocit, že místní komunity jsou buď zahlceny nově příchozími – někteří paradoxně z východní Evropy –, nebo prostě mizí.

„Existují studie, které ukazují, že ve vesnicích a regionech, kde dochází k úbytku obyvatelstva, i když se nejedná o východní Evropu, roste strach ze ztráty kulturní identity v důsledku přílivu nově příchozích,“ uvedla Ruzha Smilova, programová ředitelka Centra pro liberální strategie v Sofii. Ta se zabývá vztahem mezi úbytkem obyvatelstva a nativistickými hnutími.

Ve východní Evropě panuje negativní postoj k migraci z afrického a asijského kontinentu

Pokud se unijní blok celkově vyhnul tempu poklesu populace, které je patrné ve východní Evropě, je to z velké části proto, že jeho západní členské státy přibírají migranty zpoza svých hranic i zevnitř.

Ve východní Evropě se však mnohé vlády staví k migraci, zejména z Asie, Afriky a Blízkého východu, otevřeně nepřátelsky. Vedoucí představitelé v celém regionu běžně požadují zpřísnění hraničních kontrol a otálejí s přijetím kvót uprchlíků a migrantů, které jim nařídila EU. Tempo demografického poklesu je však nutí k některým těžkým rozhodnutím.

Tento pokles s sebou nese dlouhodobé ekonomické náklady. Snižující se počet pracovních sil se časem stává pro investory neatraktivním a není schopen dotovat penzijní a zdravotní potřeby stárnoucí populace. Přilákání zahraničních pracovníků může pomoci kompenzovat tyto náklady lépe než jiná opatření, jako je podpora početnějších rodin nebo lákání expatriantů k návratu. Polsko a Litva jsou jen dvě ze zemí, které začaly podporovat velmi specifickou formu migrace – z nedaleké Ukrajiny, země mimo EU, jejíž ekonomika byla oslabena konfliktem s Ruskem. Státy jihovýchodní Evropy, jako je Bulharsko, zatím podobnou politiku nepřijaly, ale vzhledem k tempu demografického poklesu jim možná brzy nezbude nic jiného.

„Je zapotřebí masivní migrační vlny,“ řekl Georgi Burdarov, demograf z Univerzity svatého Klimenta Ochridského v bulharském hlavním městě Sofii, který je poradcem bulharské vlády. „Pokud se nepodaří zaplnit území bulharským obyvatelstvem, přijde jiné. Toto území bude mít lepší budoucnost.“

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.