Nečinnost EU ohrožuje vyhlídky západního Balkánu na vstup do unijního bloku

Přistoupení balkánských zemí stále brání několik překážek: problémy spojené s převodem regionálních fondů do méně rozvinutých regionů, obavy, že přistoupení nových členských států by mohlo narušit již tak složitý rozhodovací proces EU v oblasti migrace, a vyhlídky na obnovení etnických konfliktů v regionu.

 „Přístupový proces je maraton, nikoli sprint! Jednotlivé země je třeba posuzovat podle jejich zásluh. EU musí splnit své sliby týkající se rozšíření. Nemůžeme však dělat kompromisy v oblasti hodnot a práv. Naši západobalkánští partneři musí provést nezbytné reformy.“

David McAllister, předseda zahraničního výboru Evropského parlamentu, 5.10.2021

***

Rostoucí etnické napětí v Bosně a Hercegovině, násilí v severním Kosovu, koaliční spory v Černé Hoře, masové protesty v Srbsku a rezignace severomakedonského premiéra. Uprostřed těchto nepokojů se naděje EU na rozšíření na západním Balkáně zdají být stejně vzdálené jako kdykoli předtím, napsala pro Parlamentní magazín EU Eleanor Doorleyová, konzultantka pro monitorování EU.

Ačkoli vedoucí představitelé EU opakovaně zdůrazňovali svůj závazek udělit členství v Unii státům západního Balkánu, pokud provedou určité sociální, politické a hospodářské reformy, důkazy o hmatatelném pokroku v rozšiřování jsou stále minimální. Pokud EU myslí vážně své integrační úsilí a spolupráci s kandidátskými zeměmi, která by pomohla zajistit stabilitu v regionu, bude možná potřebovat nový přístup, míní Doorleyová.

Podobně to vidí i Alesia Alldervishiová, která pro think tank Friends of Europe uvedla: „Země západního Balkánu čelily v historii složitým sporům, ale vždy měly jeden společný cíl: stát se členskými státy Evropské unie, nadnárodní organizace, která se vyznačuje dynamikou. Tento cíl je společný nejen pro země západního Balkánu, ale i pro EU. Unie je největším finančním partnerem regionu, jehož cílem je zlepšit monitorovací mechanismy a řídit proces přistoupení k EU. Tento vztah je založen na společných zásadách, spolupráci a především na zásadách právního státu. Nyní je čas na konkrétnější kroky v procesu přistoupení k EU s větším důrazem na pracovní migraci, kariérní příležitosti, sociální politiku a vzdělávání mladých generací.“

Alldervishiová, ale nezapomněla připomenout, že „země západního Balkánu musí navíc i nadále prokazovat své odhodlání k přístupovému procesu a musí dokázat, že jsou schopny vzájemně spolupracovat a růst. Iniciativa „Open Balkan“ (Otevřený Balkán) je velkým krokem vpřed při dokazování, že region může vytvořit a fungovat v rámci celní unie, která je jedním z nejzákladnějších principů EU.“

Macron vyzývá k „vyjasnění“ pohledu EU na západní Balkán

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že je třeba vyjasnit otázku evropské perspektivy pro země západního Balkánu, a oznámil uspořádání konference věnované tomuto regionu v červnu příštího roku.

Vysvětlil, že EU by měla pokračovat v politice opětovného zapojení, ale také investic s cílem „podpořit hospodářskou integraci regionu, rozvíjet výměnu lidí, nastolit otázku menšin přítomných v regionu, ale také bojovat proti vlivu a manipulaci, které chtějí prostřednictvím Balkánu destabilizovat Evropu“.

Slabé stránky západního Balkánu

Poslanci Evropského parlamentu budou v úterý  14. prosince jednat a hlasovat o usnesení EP o boji proti korupci na západním Balkáně (návrh usnesení je v češtině zde). Podle textu usnesení jsou korupce, dezinformace, prvky ovládnutí státu, nerovnost a zahraniční vměšování nedemokratických režimů, jako jsou Rusko a Čína, klíčovými faktory zranitelnosti zemí západního Balkánu.

Usnesení zdůrazňuje, že organizovaný zločin a korupce poškozují především občany zemí západního Balkánu, neboť podkopávají jejich právo na bezpečnost a sociální soudržnost, jakož i jejich důvěru v demokratický systém, vytvářejí překážky demokratickým reformám a brání procesu přistoupení, přičemž mají potenciální i skutečné negativní dopady na bezpečnost a stabilitu členských států EU.

(Rozličné názory europoslanců k tématu zazněly v Evropském parlamentu v říjnové diskusi, která se týkala výsledku Summitu o západním Balkánu, viz body 46 „The outcome of the Western Balkans summit“.)

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.