Nová kniha sleduje historii vztahů mezi Evropou a Afrikou a ukazuje na významnou roli afrických civilizací pro zrození moderního světa.
Nová kniha novináře, fotografa, autora a profesor Howarda W. Frenche s názvem „Born in Blackness: Africa, Africans, and the Making of the Modern World“ (Zrozen v černi: Afrika, Afričané a tvorba moderního světa) nabízí historicky pojatý popis modernity, který počítá s Afrikou jako s ústředním prvkem utváření moderního světa.
Cílem nové knihy je podle autora vrátit do centra zájmu klíčové kapitoly, které artikulují význam Afriky pro společný příběh modernity.
Kniha sleduje střety mezi africkými a evropskými civilizacemi od počátku 15. století až do doby druhé světové války. Argumentuje, že tyto střety byly motivovány touhou Evropy obchodovat s bohatou západoafrickou, černou civilizací, ke které patřily ghanská a malijská říše. Tento starobylý západoafrický region byl vnímán jako hojný zdroj zlata i otroků. Podle Frenche se právě zlato a otroctví stalo souřadnicí, ze které se zrodil transatlantický obchod s otroky z počátku 16. století.
Kniha sleduje celkem šest století vývoje, prochází zeměpisem z okraje Evropy napříč Afrikou až k Amerikám. Sleduje historii „věku objevů“, počínaje portugalskými výpravami do Afriky a do Asie na přelomu 15. a 16. století až k „soukromému“ počátku atlantického obchodu s otroky na Barbadosu v 30. letech 16. století a k revoluci na Haiti. Sleduje zrušení transatlantického obchodu s lidmi v Británii v roce 1807 i vynález mechanického česání bavlny, který nahradil práci otroků. Kniha se zaměřuje na souvislosti mezi vznikem moderního světa a útlakem a otroctvím až do doby druhé světové války a po ní.
Autor pečlivě argumentuje a ukazuje, že bez obchodu – s osobami patřícími k africkým civilizacím – po celé zeměkouli, ale zejména v oblasti Atlantiku, by moderní svět nevznikl. Sleduje také souvislosti mezi rozmachem cukrovarnického, tabákového a bavlnářského průmyslu v amerických koloniích (a pak v USA), jehož boom by nemohl vzniknout bez africké otrocké práce. A bez tohoto boomu by se USA pravděpodobně nestaly státem-supervelmocí, jakým jsou dnes.
Kniha tak zpochybňuje záměrné zapomínání evropských soubojů o kontrolu nad africkými zdroji. Tento proces zapomínání začal evropským „věkem objevů“, která zdůrazňuje význam asijských obchodních vazeb Evropy. French naproti tomu zdůraznil význam hospodářských vazeb mezi Evropou a západní Afrikou s jejím bohatstvím zdrojů.
Pouto mezi Evropou a Afrikou stálo na otroctví, které bylo u zrodu skutečně globální kapitalistické ekonomiky, uspíšilo procesy industrializace a způsobilo revoluci ve stravování světa tím, že usnadnilo globalizaci spotřeby cukru.
Hlavním argumentem Frenchovy knihy je vidění modernity a moderního světa ve vztahu k roli Afriky. Popisované civilizační proměny ekonomického, prostorového a především kulturního charakteru jsou pro autora produktem „Černě“.
Psali jsme:
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.