V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině vystoupil 25. února italský premiér Mario Draghi v Poslanecké sněmovně s proslovem, ve kterém kromě jiného upozornil na nutnost rychlé diverzifikace v energetické oblasti.

„Itálie co nejdůrazněji odsuzuje invazi, kterou považujeme za nepřijatelnou. Útok je velmi závažným porušením suverenity svobodného a demokratického státu, mezinárodních smluv a nejzákladnějších evropských hodnot. Chci znovu vyjádřit solidaritu lidu a italské vlády s ukrajinským lidem a prezidentem Zelenským. Návrat války do Evropy nelze tolerovat,“ prohlásil Draghi.

Dále zmínil, že „je dokončován balíček finanční pomoci Ukrajině ve výši 110 milionů eur na humanitární účely a makrofinanční stabilizaci“.

„Italská vláda vždy doufala, že se jí společně s mezinárodními partnery podaří krizi vyřešit mírovou cestou a diplomatickou cestou,“ pokračoval Draghi. „Každý dialog však musí být upřímný a především užitečný. Násilí ze strany Ruska, k němuž došlo tento týden, takový dialog fakticky znemožňuje. Naší prioritou dnes musí být posílení bezpečnosti našeho kontinentu a vyvinutí maximálního tlaku na Rusko, aby stáhlo své vojáky a vrátilo se k jednacímu stolu.“

Obavy ohledně energetického sektoru

V projevu italského premiéra také zaznělo: „Sankce, které jsme přijali, a ty, které můžeme přijmout v budoucnu, vyžadují, abychom velmi pečlivě zvážili jejich dopad na naši ekonomiku. Největší obavy vzbuzuje energetický sektor, který již byl v posledních měsících zasažen nárůstem cen: přibližně 45 % plynu, který dovážíme, pochází z Ruska, zatímco před deseti lety to bylo 27 %. Události posledních dnů ukazují, že jsme v posledních desetiletích nediverzifikovali zdroje a dodavatele energie. V Itálii jsme snížili těžbu plynu ze 17 miliard metrů krychlových ročně v roce 2000 na přibližně 3 miliardy metrů krychlových v roce 2020 – ve srovnání s národní spotřebou, která zůstala konstantní na úrovni přibližně 70 až 90 miliard metrů krychlových.

V oblasti diverzifikace musíme postupovat rychle, abychom co nejdříve překonali naši zranitelnost a vyhnuli se riziku budoucích krizí. Vláda v úzké koordinaci s evropskými institucemi neustále monitoruje toky plynu. Několikrát jsme svolali Výbor pro stav nouze v plynárenství (CIG – Comitato di emergenza gas), aby reguloval a analyzoval provozní údaje a možné scénáře.

Italské zásoby těžily ze skutečnosti, že na začátku zimy byla situace lepší než v jiných evropských zemích, částečně díky kvalitě naší infrastruktury. Do konce října dosáhla míra naplnění 90 %, zatímco v ostatních evropských zemích se pohybovala kolem 75 %. Skladovací prostory byly tehdy plně využity a v únoru již dosáhly úrovně, kterou obvykle mají na konci března.

Tato situace, která by byla vážnější, kdyby neexistovala odpovídající infrastruktura a politika, je podobná situaci, kterou zažívají jiné evropské země, včetně Německa. Konec zimy a příchod mírnějších teplot znamená, že se můžeme s větší důvěrou těšit na nadcházející měsíce, ale musíme přijmout opatření k dalšímu zlepšení naší skladovací kapacity pro nadcházející roky. Itálie se rovněž zavázala prosazovat v Evropské unii společné mechanismy vytváření zásob, které pomohou všem zemím zvládnout okamžiky dočasného snížení dodávek. Doufáme, že tato krize konečně urychlí pozitivní reakci na tuto otázku.

Vláda však pracuje na přípravě všech nezbytných opatření, aby co nejlépe zvládla případnou energetickou krizi.  Doufáme, že tyto plány nebudou nutné, ale nemůžeme být zastiženi nepřipraveni. Mimořádná opatření zahrnují větší flexibilitu ve spotřebě plynu, pozastavení odběru v průmyslovém odvětví a pravidla pro spotřebu plynu v tepelné energetice, kde jsou rovněž zavedena opatření na snížení zatížení.

Vláda rovněž pracuje na zvýšení alternativních dodávek. Máme v úmyslu zvýšit dovoz zkapalněného zemního plynu z jiných cest, například ze Spojených států. Americký prezident Joe Biden nabídl ochotu podpořit naše spojence dalšími dodávkami a já mu za to chci poděkovat.

Naše kapacita využití je však omezena malým počtem provozovaných zařízení. Do budoucna musíme myslet i na tyto infrastruktury. Vláda má rovněž v úmyslu usilovat o zvýšení toků z plynovodů – například TAP z Ázerbájdžánu,TransMed z Alžírska a Tuniska a GreenStream z Libye. K zaplnění okamžitého nedostatku může být nezbytné znovuotevření uhelných elektráren.

Vláda je připravena v případě potřeby zasáhnout a cenu energie dále snížit. Ano, je to nutné. Do budoucna nás krize nutí věnovat větší pozornost geopolitickým rizikům, která zatěžují naši energetickou politiku, a snížit zranitelnost našich dodávek.

Hovořil jsem o plynu, ale z dlouhodobého hlediska je nejsprávnější odpovědí rychlý postup, jak to děláme, směrem k většímu rozvoji obnovitelných zdrojů, a to i a především s větším zjednodušením postupů při instalaci elektráren. V této souvislosti bych rád upozornil, že překážky, které brání většímu urychlení této cesty, nejsou technické nebo technologické, ale pouze byrokratické. Plyn však zůstává zásadní jako přechodné palivo.

Musíme posílit jižní koridor, zvýšit kapacitu pro opětovné zplynování a zvýšit domácí produkci na úkor dovozu. Protože plyn vyrobený v naší zemi je lépe ovladatelný a může být levnější. Krize historických rozměrů, které Itálie a Evropa čelí, může být dlouhá a obtížně překonatelná, a to i proto, že potvrzuje existenci hlubokých rozdílů ve vizi mezinárodního světového řádu, které nebude snadné překonat.“

Celý přepis projevu je zde.

 

Psali jsme:

• Které evropské země jsou nejvíce závislé na ruském plynu?
• EU hledá alternativu ruského plynu v Ázerbájdžánu
• TAP: Co se odehrávalo na pozadí Transadriatického plynovodu?
• Ázerbájdžán zahajuje dodávky zemního plynu do Evropy plynovodem TAP

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.