Dekarbonizace zvýší poptávku po vodě, jejíž nedostatek v některých regionech již roste.

Statistické údaje o globálních problémech s vodou jsou skličující: 3 miliardy lidí nemají k dispozici základní zařízení na mytí rukou. Čtvrtina světové populace žije v zemích, které se potýkají s extrémně vysokým nedostatkem vody. V důsledku nečištěných odpadních vod existuje více než 500 mrtvých zón – oblastí oceánu bez dostatku kyslíku pro přežití většiny mořských živočichů. Řešení světové vodní krize však stojí mnohem méně, než byste si mysleli. Nový výzkum Institutu světových zdrojů (WRI – World Resources Institute)  zjistil, že zajištění vody pro naši společnost do roku 2030 by mohlo stát jen něco málo přes 1 % celosvětového HDP – tedy asi 29 centů na osobu a den v letech 2015-2030. A ekonomické přínosy převažují nad náklady. Každý dolar investovaný do přístupu k vodě a hygieny přináší průměrnou návratnost 6,80 dolarů. Světová banka zjistila, že nezavedení lepších politik v oblasti hospodaření s vodou by mohlo do roku 2050 vést ke ztrátě regionálního HDP v rozmezí 2-10 %.

Kde bude do roku 2040 největší nedostatek vody?

Jak ukazují prognózy Institutu světových zdrojů pro rok 2040, problém s vodou se bude dále rozšiřovat. ZprávaEconomist Intelligence Unit uvádí: „Zrychlující se urbanizace, růst populace, změna klimatu a hospodářský rozvoj vytvářejí tlak na vodní systémy. Podle prognózy bude 44 zemí (viz také mapka zde) do roku 2040 čelit „extrémně vysokému“ nebo „vysokému“ úrovni nedostatku vody.

Dekarbonizace a voda

Přístup k vodě má zásadní význam i pro některá klíčová dekarbonizační řešení. Především měď – kritická komodita pro umožnění přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, se již nyní potýká s nedostatkem vody.

Vyšší míra elektrifikace, investice do solární a větrné energie a větší počet elektrických vozidel povedou k výrazně vyšší poptávce po mědi. Komoditní tým Morgan Stanley odhaduje, že pro energetický přechod bude potřeba celkem 5,5 milionů tun mědi ročně, což je přibližně o 25 % více než současná roční těžba. Přístup k tomuto množství mědi bude znamenat tlak na zásoby vody. Těžba mědi je proces náročný na vodu a s klesající kvalitou rudy se stává stále náročnějším. Kromě toho 50 % celosvětových dodávek mědi pochází ze tří oblastí s nedostatkem vody: Chile, Peru a „afrického měděného pásu“ (African copper belt).

Velký problém v Chile: sucho

Více než 50 % chilských obcí, které zahrnují 8,5 milionu obyvatel (47,5 % chilské populace) a třetinu území státu (231 056 km2), je pod oficiálním nařízením o nedostatku vody. Vyhlášky o nedostatku vody umožňují uplatňovat nástroje, jejichž cílem je snížit dopady sucha na život lidí, například povolovat odběry povrchové nebo podzemní vody, distribuci vody v cisternách ve venkovských oblastech, kde se sucho zhoršilo, a optimalizaci spotřeby vody při zemědělských pracích.

Jezero, které zásobuje vodou 2 miliony lidí v Chile, vyschlo

Rozsáhlé jezero, které zásobovalo pitnou vodou téměř dva miliony obyvatel Chile, během šesti let vyschlo v důsledku několikaletého sucha.

Nová satelitní pozorování ukazují snímky jezera Peñuelas, ležícího asi 70 km západně od hlavního města Santiaga, před a po jeho úbytku v dubnu 2016 a v březnu 2022. Jezero ve tvaru větve, před šesti lety plocha tmavě modré vody, je nyní žlutavou jizvou v krajině a zdá se být zcela vyschlé. Jezero bylo jedním z hlavních zdrojů zásobování vodou pro oblast Valparaíso. Spolu s dalším jezerem, zvaným Los Aromos, zásobovalo vodou téměř dva miliony lidí. Do mnoha venkovských obcí v oblasti se nyní pitná voda dováží nákladními auty.

Kvůli nedostatku vody se místní rostliny a živočichové snaží přežít a desítky tisíc hospodářských zvířat uhynuly. V srpnu 2019 vyhlásila chilská vláda ve více než 50 oblastech stav nouze v zemědělství. Podle nejnovější zprávy sanitární společnosti Valparaíso dosahuje současná kapacita jezera Peñuelas sotva 170 tisíc metrů krychlových, což činí pouze 0,2 % z jeho celkové kapacity 95 milionů metrů krychlových. Zatímco intenzivní sucha, která mohou trvat i několik let, jsou v Chile běžná, toto megasucho jihoamerickou zemi sužuje od roku 2010. Za posledních deset let byly srážky v centrální části Chile až 45 % pod průměrem a v Santiagu se srážky pohybovaly kolem 10-20 % normálu. Jedná se o nejhorší sucho v novodobé historii, přičemž vědci připisují asi 25 % závažnosti této události klimatickým změnám. Zbytek souvisí s přirozenými cykly atmosférické cirkulace, teplotami oceánů a srážkovými úhrny. Snímky pořídily družice Copernicus Sentinel-2 z programu Evropské unie pro pozorování Země Copernicus.

Těžba mědi a odsolování

Vzhledem k tomu, že sucho, které v Chile panuje již několik let, nepolevuje, společnost Anglo American Plc uvažuje o realizaci projektu odsolování vody ve spolupráci se státní společností Codelco, japonskou společností Mitsui & Co. a místní vodárenskou společností.

Podle manažera společnosti Anglo pro Chile Aarona Puny se jedná o výstavbu závodu na pobřeží regionu Valparaiso, který by vyráběl pitnou vodu pro obyvatele výměnou za přístup k odpadní vodě, která by se mohla využívat v dolech.

„Všechny cesty vedou k odsolování,“ řekl Puna. „Očekáváme, že v příštích 12 měsících budeme mít něco konkrétního.“

Takový projekt nabízí dlouhodobější řešení pro důl Los Bronces společnosti Anglo, který sousedí s dolem Andinaspolečnosti Codelco v horách nad Santiagem. Obří měděné doly v poušti na severu země se obrátily k mořské vodě v souvislosti s vyčerpávajícími se zásobami sladké vody, které vyvolaly revizi systému vodních práv v zemi a větší ochranu ledovců.

Projekt odsolování, který by stál 500 milionů až 1 miliardu dolarů, by pravděpodobně nebyl hotový dříve než za čtyři nebo pět let. Prozatím se Los Bronces odklonilo od sladké vody a využívá recyklaci z odkališť a místní průmyslovou vodu.

(V Chile ovšem spotřebovává značné množství vody i těžba lithia, viz náš článek zde).

Vodík a voda

Vodík je dalším klíčovým prvkem dekarbonizační skládačky. Rozvoj vodíkových kapacit vyžaduje také přístup k vodě pro účely chlazení (modrý vodík) a elektrolýzy (zelený vodík). Analýza naznačuje, že 60 % budoucích vodíkových projektů může být umístěno v regionech, které již nyní trpí nedostatkem vody.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.