„I když o Sýrii mluvíme méně, velmi dobře víme, že 90 % Syřanů žijících v Sýrii žije v chudobě,“ uvedl evropský šéfdiplomat Josep Borrell.
Evropská unie předsedala šesté bruselské konferenci na téma „Podpora budoucnosti Sýrie a regionu“, která se konala ve dnech 9. a 10. května 2022.
Na ministerské části konference na vysoké úrovni se sešly instituce EU a zástupci 55 zemí včetně členských států EU, jakož i 22 mezinárodních organizací včetně OSN (za ČR se zúčastnil náměstek ministra na Ministerstvu zahraničních Martin Dvořák).
Na konferenci, která je hlavní událostí v oblasti příslibu pomoci Sýrii a regionu v roce 2022, se podařilo mobilizovat pomoc Syřanům v zemi i v sousedních zemích, a to prostřednictvím příslibů v celkové výši 6,4 miliardy eur pro rok 2022 a další období. Letošní celkové přísliby jsou dokonce vyšší než v roce 2021, kdy přísliby činily 5,3 miliardy eur.
Od roku 2011 do současnosti byly Evropská unie a její členské státy největšími dárci pomoci Sýrii a regionu, a to ve výši 27,4 miliardy eur.
Konference byla příležitostí ke shromáždění všech relevantních aktérů s cílem účinně řešit současnou situaci v Sýrii a nabídnout pokračující podporu úsilí OSN o komplexní politické řešení syrského konfliktu.
Humanitární katastrofa pokračuje
Zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii Geir Pedersen upozornil, že „i dnes utrpení pokračuje, vysídlování pokračuje a jen málo Syřanů se vrací, hospodářská krize pokračuje a násilí pokračuje s neustálým rizikem eskalace. V průběhu těchto let jsme já i moji předchůdci neustále vyzývali k celostátnímu příměří a ke komplexnímu politickému řešení pod vedením Sýrie a v její vlastní režii – řešení, které by splňovalo legitimní touhy syrského lidu a respektovalo svrchovanost, jednotu, nezávislost a územní celistvost Sýrie.“
Vyslanec dále uvedl, že je „zděšen humanitární katastrofou, která postihuje obyčejné syrské ženy a muže a celou generaci jejich dětí“. Podle Pedersena je potřeba vytvořit „bezpečné, klidné a neutrální prostředí uvnitř Sýrie, počínaje opatřeními na budování důvěry“.
Pedersen připomněl že, Sýrie zůstává vysoce internacionalizovanou krizí a nedávný mezinárodní vývoj – válka na Ukrajině – učinil situaci ještě obtížnější než dříve. „Jako vyslanec OSN však budu i nadále jednat se všemi klíčovými aktéry, syrskými i mezinárodními,“ dodal.
Potřeby zůstávají veliké
Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell ve svém projevu kromě jíného zmínil, že „potřeby jsou i nadále obrovské. I když Sýrie již není na prvních stránkách, v titulcích médií po celém světě, i když o Sýrii mluvíme méně, velmi dobře víme, že 90 % Syřanů žijících v Sýrii žije v chudobě. 90 % znamená, že všichni v Sýrii, dokonce i lidé patřící k režimu, žijí v chudobě. Šedesát procent z nich trpí nedostatkem potravin a sotva vědí, odkud dostanou další jídlo. A ruská válka zvýší ceny potravin a energií a situace v Sýrii se ještě zhorší,“ pokračoval dále.
Borrell hovořil také o hostitelských zemích: „Nesmíme zapomínat na potřeby syrských uprchlíků žijících v sousedních státech – zmiňuji Turecko, Libanon, Jordánsko, Egypt a Irák. Zvláštní prioritou jsou miliony lidí v Sýrii, jejichž přežití závisí na pokračující přeshraniční pomoci z Turecka. Evropská unie bude spolupracovat s Tureckem a dalšími zeměmi na obnovení zásadního přeshraničního usnesení, které zajišťuje dodávky humanitární pomoci do severozápadní Sýrie. Víme, že je to těžké břemeno. A také doufáme – stejně jako všichni zde přítomní – že brzy budou vytvořeny podmínky pro dobrovolný, bezpečný, udržitelný a důstojný návrat do Sýrie. To je to, co chtějí syrští uprchlíci – a co chceme i my a o co usilujeme. Doufáme (alespoň si zachovejme naději), že se vysídlenci budou moci vrátit na základě dobrovolného, bezpečného, udržitelného a důstojného návratu do Sýrie.
Psali jsme: