Uvolnění se bude týkat ropy. Washington přitom neuznává Madurovu vládu.
Vláda Spojených států chce zrušit část ekonomických sankcí proti Venezuele, doufá, že tím povzbudí jednání mezi vládou Nicoláse Madura a Spojenými státy podporovanou opozicí. Podle zatím oficiálně nepotvrzené informace půjde o vyjednání omezené licence mezi firmou Chevron Corp a venezuelskou státní ropnou společností Petroleos de Venezuela (PDVSA). Ze sankčního seznamu také zmizí Carlos Erik Malpica-Flores, bývalý finanční ředitel PDVSA a synovec Cilie Flores, Madurovy manželky, jehož dva bratři jsou nyní vězněni v USA za drogové spiknutí.
Všechny ostatní sankce ale stále platí, týkají se jednotlivců (mj. venezuelského generálního prokurátora či šéfa vězeňské služby) i zhruba 140 subjektů vč. venezuelské centrální banky. Sám Maduro je v USA obžalován ze spiknutí, jež mělo USA „zaplavit kokainem“ a používat obchod s drogami „jako zbraň proti USA“.
USA přestaly Madurovu vládu uznávat po volbách v roce 2018, které považují za zmanipulované. Za jejich vítěze pokládají opozičního vůdce Juana Guaidóa, od té doby se snaží o jeho uznání a trestají Venezuelu sankcemi.
Venezuelská vláda přerušila vyjednávání s opozicí minulý rok v říjnu, kdy byl do USA za „praní špinavých peněz“ vydán kolumbijský obchodník Alex Saab, Madurův spojenec, který navzdory sankcím obchodování s Venezuelou neukončil. Po ruské invazi na Ukrajinu Spojené státy přehodnotily své národně bezpečnostní priority. V březnu došlo ke schůzce Madura se zástupci Bidenovy administrativy a opoziční Guaidóovy Unitary Platform, na níž se domlouvalo obnovení vyjednávání.
Výsledkem bylo z venezuelské strany propuštění 2 amerických zajatců a příslib dalších kol jednání, z americké strany pak zmírnění sankcí, pokud budou jednání probíhat k americké spokojenosti.
Kalifornská firma Chevron podniká ve Venezuele již zhruba sto let, před uvalením sankcí produkovala ve spolupráci s PDVSA 200 tisíc barelů ropy denně, momentálně netěží a vrty jen udržuje.
Venezuela má největší světové zásoby ropy. Díky hospodářské a politické situaci ze země odešlo asi 6 milionů lidí, 75 % obyvatel žije pod hranicí chudoby.