G7 zvažuje omezit Putina dočasnými stropy na ceny ropy a plynu

VSa Zprávy

Na nedávném summitu zemí G7 se kromě jiných témat hojně diskutovalo o cenách energií.

Členové skupiny G7 (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA) zkoumají možnosti, jak stanovit celosvětový cenový strop pro vývoz ropy a plynu z Ruska, aby snížili Putinovy příjmy z vývozu uhlovodíků a tím snížili účty za energie a minimalizovali negativní dopad inflace. Takové omezení by mohlo být zavedeno prostřednictvím snížení dostupnosti evropských služeb, včetně pojištění ruských dodávek ropy, ale to je velmi složité a bude to vyžadovat intenzivní technickou práci.

Mimo toto opatření poukazuje předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na nutnost reformovat trh s elektřinou.

V rozhovoru pro španělský deník El Diario von der Leyenová sdělila: „Na posledním zasedání Evropské rady jsme se rozhodli, že ve střednědobém a dlouhodobém horizontu musíme zvážit kompletní reformu trhu s elektřinou. Cena plynu dnes určuje cenu elektřiny, ačkoli elektřina se vyrábí z mnohem levnějších obnovitelných zdrojů, zatímco ceny plynu prudce rostou. Vzhledem k tomu, že ceny plynu nebudou v blízké budoucnosti výrazně nižší, klademe si otázku, zda je správné, že určuje cenu elektřiny v Evropě.“

„Je dobré zbavit se fosilních paliv, protože obnovitelné zdroje jsou domácí. Umožňují nám být nezávislí a jsou nyní mnohem levnější. Čím více budeme investovat do obnovitelných zdrojů energie, tím větší úspory z rozsahu dosáhneme díky mnohem efektivnějším investicím,“ míní šéfka Komise.

Italský premiér Mario Draghi navrhuje zaměřit se na africký kontinent: „Je zcela jasné, že v současné situaci budeme mít krátkodobé potřeby, které budou vyžadovat velké investice do plynové infrastruktury v rozvojových zemích i jinde, ale musíme zajistit, aby je bylo možné přeměnit na přepravu vodíku – to je způsob, jak sladit krátkodobé potřeby s dlouhodobými potřebami v oblasti klimatu. Také mnoho rozvojových zemí a jeden kontinent – Afrika – jsou mimořádně vhodné pro investice do obnovitelných zdrojů energie. Právě tam bych očekával, že všechny naše země budou financovat a navrhovat, identifikovat a koncipovat mnoho investičních projektů v této oblasti.“

Jak by mělo konkrétně zastropování cen probíhat? A jaké obavy má Německo?

Největším problémem však zůstávají obavy Němců a dalších zemí, že by Putin mohl na omezení cen plynu reagovat přerušením všech dodávek. „Pokud zavedete cenový strop, nevíte, jaká bude reakce Ruska“… „To je argument těch, kteří jsou proti,“ vysvětluje pro italský list Il Foglio zdroj, který se účastnil jednání o závěrech summitu G7.

Pokud jde o ropu, návrh závěrů summitu G7 je přesnější. Jednání o mechanismu zavedení stropu na cenu ruské ropy „pokročila“, tvrdí zdroj. Podle dokumentu G7 zváží „možný široký zákaz všech služeb, které umožňují přepravu ruské ropy a ropných produktů po moři po celém světě, pokud ropa nebude zakoupena za cenu nebo pod cenou, která bude dohodnuta po konzultaci s mezinárodními partnery“. EU by měla provést některé technické úpravy šestého balíčku sankcí, který od konce roku zavádí zákaz pojišťování přepravy ruské ropy. I v tomto případě jsou to ministři, kdo bude v jednání „naléhavě pokračovat“.

Zkušenosti z minulosti

Představitelé, mezi nimiž je i americká ministryně financí Janet Yellenová, tvrdí, že opatření omezí cenu, kterou Rusko dostává za energii, a zároveň umožní západním spotřebitelům pokračovat v dodávkách.

Poněkud podobný mechanismus zavedla OSN v roce 1995 v rámci programu „ropa za potraviny“, který umožnil Iráku prodávat ropu výměnou za potraviny a léky.

Program zavedený administrativou amerického prezidenta Billa Clintona měl uspokojit humanitární potřeby obyčejných Iráčanů a zároveň zabránit vládě Saddáma Husajna v posilování vojenských kapacit.

Kupci ropy platili peníze na vázaný účet vedený bankou BNP Paribas. Z těchto peněz byly hrazeny válečné reparace Kuvajtu, operace OSN v Iráku a Irák mohl za zbývající prostředky nakupovat regulované zboží. Program však trpěl rozsáhlou korupcí a zneužíváním.

Zatímco OSN byla jednotná v odporu proti vládě Saddáma Husajna, v otázce ruské invaze na Ukrajinu, kterou Rusko označuje za „zvláštní vojenskou operaci“, je tento orgán rozdělen. Čína, Indie a Pákistán patří mezi 35 zemí, které odmítly Rusko odsoudit. Čína a Indie se staly největšími odběrateli silně zlevněné ruské ropy, protože Evropa snížila její dovoz.

Kartel nakupujících

Západní představitelé tvrdí, že chtějí podpořit prodej ruské ropy na úrovni mírně převyšující těžební náklady, aby se zajistilo snížení ruských příjmů při zachování produkce. V současné době Rusko získává větší příjmy než před zahájením invaze 24. února, protože celosvětový růst cen vyrovnal dopad sankcí. Tamas Varga ropný makléř PVM uvedl, že myšlenka cenového stropu se rovná důkazu, že přímé zákazy ruské ropy byly kontraproduktivní, protože ruské příjmy se zvýšily.

Případný strop pro ceny plynu by musel být projednán s Gazpromem.

 

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.