Je to již rok, co radikální Tálibán převzal moc nad Afghánistánem. Od té doby se míra svobody tamních žen systematicky snižuje.
V polovině srpna 2021 nastal v Afghánistánu velký zvrat, kdy hnutí Tálibán obsadilo hlavní město Kábul a velmi záhy poté začalo prosazovat své ideje. Jednou z nich je příliš nepřát zaměstnanosti žen. Médiím již loni v srpnu poskytla vyjádření vysoká úřednice afghánského ministerstva Masuda Samar. Když se po převratu vrátila do zaměstnání, doslechla se, že ve své kanceláři, kde strávila posledních 17 let svého života, již není vítána. Ona i mnoho dalších pracujících afghánských žen potom hovořilo o situaci, kdy jim začal být vyplácen výrazně nižší plat. Masuda Samar sice ze své pozice propuštěna nebyla, ale za svou práci dostává dle svých slov urážlivé ohodnocení. „Pokaždé, když jdu do banky, nejprve si utřu slzy, protože se cítím uražena, že si takovou částku vezmu, že ani nemám právo pracovat a vydělávat. Cítím se jako žebrák,“ řekla. „Minulý měsíc mi zavolali z oddělení lidských zdrojů a požádali mě, abych sehnala mužského člena rodiny, který by mě nahradil. Studovala jsem, abych získala tuto práci. Tvrdě jsem pracovala na tom, abych získala tuto pozici. Proč bych ji měla předávat manželovi či bratrovi?“ ptá se Masuda a její manžel zoufale dodává, že pokles příjmů i celá současná situace v zemi ohrožuje ekonomickou situaci rodiny a budoucnost jejich studující dcery.
Pokles ženské zaměstnanosti v Afghanistánu byl po převzetí moci Tálibánem na základě studie Mezinárodní organizace práce (ILO) celých 16 %, zaměstnanost mužů klesla o 6 %. „V pesimistickém scénáři, kdy se omezení zintenzivňují a ženy nemají pocit, že by se mohly bezpečně objevit na svých pracovištích, by rozsah ztráty zaměstnání u žen mohl dosáhnout 28 procent,“ varuje zpráva. Před převratem tvořily ženy 22 procent afghánské pracovní síly, což není vysoké číslo, přesto ale signalizovalo pokrok a rostoucí trend. „Účast žen na pracovní síle v Afghánistánu v posledních desetiletích ohromně rostla, v některých případech byla lepší než u našich regionálních sousedů,“ uvedla v médiích afghánská ekonomka Saeda Najafizada. V době ekonomické krize je takový trend nebezpečný i pro ekonomiku země a vede k pádům pod hranici chudoby. „Absence žen na pracovištích v Afghánistánu neovlivňuje pouze jejich domácnost, ale také znefunkční celou ekonomiku.“ Ekonomka dále tvrdí, že ženy jsou k rozhodnutí přestat pracovat tlačeny společenskými normami a jejich rozhodování je nesvobodné.
Další nedávný průzkum provedla Světová banka. Vyplývá z něj, že 42 % podniků vlastněných ženami v Afghánistánu dočasně přerušilo svou činnost ve srovnání s 26 % firem vlastněných muži. „Čtvrtina podniků vlastněných ženami uvedla, že nejistota a omezení obchodních a ekonomických aktivit žen patří mezi jejich tři hlavní obavy,“ uvádí zpráva. Absenci žen v pracovní síle pociťují i jejich mužští kolegové, kteří si stěžují, že na práci, kterou ženy dříve kvalitně a profesionálně odváděly, dnes nikoho nemají.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.