Kam směřuje americké zdravotnictví za prezidenta Donalda Trumpa rozebral článek seriálu Jiřího Stavovčíka.
V posledním díle našeho seriálu o americkém zdravotnictví se podíváme na současné reformy prezidenta Donalda Trumpa a další perspektivy vývoje. V předcházejících částech seriálu jsme si řekli, že zdravotní systém USA není jeden systém, ale mnoho, často na sebe nenavazujících systémů. A zjistili jsem i to, že ačkoliv je hlavním plátcem stát, tak hlavní části amerického zdravotnictví jsou v soukromých rukou.
Dále jsme si vysvětlili, že velké části americké společnosti, jako zaměstnanci federální vlády a ozbrojených sil, mají zcela jiné krytí zdravotním pojištěním, než zaměstnanci soukromého sektoru. Řekli jsme si, že při budování zdravotního systému v USA nebylo nikdy cílem dostupné zdravotnictví pro všechny obyvatele země, ale cílem bylo vytvoření ziskového sektoru ekonomiky, a že zdravotnictví pro chudé obyvatelstvo země bylo přenecháno charitě.
A zdůraznili jsme, že ač je americký zdravotní systém nejnákladnějším systémem na světě, tak nedosahuje špičkových výsledků v průměru. Nicméně i to, že špičkové služby jsou poskytovány na základě tržního výběru. V popisu reforem prezidenta Baracka Obamy jsme vysvětlili, že cílem reforem bylo řešení rychle rostoucích nákladů na zdravotnictví a ne celkové pokrytí obyvatelstva zdravotním pojištěním, jak je často deklarováno v masových sdělovacích prostředcích.
Prezident Donald Trump se již jako kandidát na úřad prezidenta USA zaměřil na změnu nebo úplné zrušení zdravotních reforem svého předchůdce prezidenta Baracka Obamy. Podporu u amerických voličů získal v této svojí snaze proto, že Obamovy reformy hodily velkou část nákladů na bedra středních a vyšších středních vrstev společnosti. Nejen rychle rostoucí ceny pojištění, ale také pokuty uvalené skrz daňový úřad IRS vyvolaly nevoli, která nebyla kompenzována ani širší dostupnosti zdravotního pojištění a služeb. Naopak. Podpora Obamových reforem přichází hlavně ze složek americké společnosti, které bezprostředně nepocítily její dopady, jako státní zaměstnanci a chudí, kteří si v původním systému pojištění dovolit nemohli.
Trumpovy první reformní kroky
V den své inaugurace do úřadu prezidenta USA, Donald Trump podepsal tzv. Executive Order číslo 13765, kterým omezil platnost Obamova zákonu tzv. Patient Protection and Affordable Care Act. Trumpovým cílem však není pouhé omezení, ale úplná náhrada tohoto zákona. K prvnímu kroku tímto směrem pak došlo 4. května, kdy Republikány kontrolovaná Sněmovna reprezentantů Kongresu USA přijala tzv. American Health Care Act of 2017. Přes deklarovaný cíl snížení nákladů, navýší tento zákon po případném přijetí rozpočet o osm miliard dolarů na krytí zdravotních nákladů u lidí s předcházejícími zdravotními problémy. Budoucnost tohoto zákona však vůbec není jistá, protože musí ještě projít schvalovacím procesem v Senátu Kongresu USA. Tam také může dojít k dalším změnám ve znění tohoto zákona.
Na co se tento přijetý návrh zaměřil? Především ruší zdanění příjmů z investic ve prospěch zdravotnictví. Dále ruší navýšené zdanění příjmů nad 200 000 dolarů ročně u jednotlivců a 250 000 dolarů u manželských párů. Ruší také další zdanění zdravotních firem a medicínských nástrojů. Umožňuje zdravotním pojišťovnám účtovat pětinásobek ceny pojištění u starších zákazníků proti trojnásobku u Obamova zákonu. Ruší tzv. tax credits u zdravotních výdajů a dále ruší povinnost zdravotního pojištění u jednotlivých občanů a firem.
Budoucnost zdravotnictví
Jaká je tedy budoucnost amerického zdravotnictví? Je asi tak předpověditelná, jako budoucnost prezidentství současného obyvatele Bílého domu, prezidenta Donalda Trumpa. Jedna věc je však jistá.
Žádné výdaje nemohou růst donekonečna, a to ani v USA. Americké zdravotnictví není pouze službou zaměřenou na zdraví, ale také velkým zdrojem zaměstnanosti v americké společnosti, a to hlavně v kontextu dále upadající zaměstnanosti v průmyslu a v době celkově stagnujících příjmů ve službách.
Americké zdravotnictví je také zdrojem velkých zisků pro globální farmaceutický průmysl a privatizovaný sektor zdravotních služeb. Jeho výdaje však budou narážet na bariéru možnosti rozpočtu Federální vlády USA, vlád jednotlivých států, a především na omezené možnosti jednotlivých obyvatel USA, kteří musí ve své většině zápasit s předlužením za základní lidské potřeby jako ubytování a školství. Americké zdravotní výdaje také budou narážet na největšího konkurenta při rozdělování rozpočtových výdajů, a to na sektor obrany.
Tento sektor má tradičně v USA prioritu bez ohledu na typ administrativy Kongresu nebo v Bílém domě. Přechod na kontinentální evropský model jak ho hlásal socialistický prezidentský kandidát Bernie Sanders je momentálně těžko politicky představitelný.
Více je představitelný tlak na jednotlivé země Evropské Unie a na Unii jako takovou, přijmout nějakou verzi amerického modelu, která by otevřela trh nadnárodním společnostem zaměřených na zdravotní služby. Toto je také hlavní důvod, proč je důležité mluvit o americkém zdravotnictví s českým čtenářem. Dění v USA totiž mnohem víc ovlivňuje vývoj v EU a ČR než naopak.
Všechny díly seriálu o americkém zdravotnictví si můžete přečíst zde: první díl, druhý díl, třetí díl, čtvrtý díl a pátý díl.