Věra Beranová píše o současném výtvarném dění v Olomouci, která vyniká nejen svou uměleckou minulostí, ale i současností.
Městská památková rezervace Olomouc je po pražské nejrozsáhlejší a snad i nejvýznamnější historickou rezervací. Olomouc ale nežije jen odkazem předků, i když to byli významní tvůrci, jako například autoři Sloupu Nejsvětější Trojice, také jedinečného souboru šesti barokních kašen, které bývají považovány za naprostý unikát na sever od Alp. Město však žije i současným uměním. Tak například k historickým kašnám nedávno přibyla sedmá, známého sochaře Ivana Theimera, která zvlášť oživuje v současných horkých dnech prostor hlavního náměstí.
Město však nabízí i vnitřní historické prostory. A tak mají výtvarníci všech generací možnost prezentovat svou tvorbu v jedinečných interiérech. Například nedaleko od té nejmladší kašny, v domě s gotickými základy a renesančním malovaným stropem, sídlí Galerie města Olomouce, spravovaná Unií výtvarných umělců Olomoucka. Od roku 1993 v podstatě funguje toto sdružení, které samozřejmě navazuje na bohatou výtvarnou činnost meziválečnou a poválečnou. Výtvarné dějiny Olomouce jistě nepředstavovaly jen tvůrce žijící a tvořící v tomto městě a okolí. Ti, kdo koncipovali a koncipují dramaturgii galerií, si vždy uvědomovali a uvědomují, že hodnota a jedinečnost umění musí vznikat v konfrontaci. A tak se můžeme setkat s výstavami nejen olomouckých, ale také pražských i zahraničních autorů. Samozřejmě, že smyslem, takového sdružení, jako je Unie výtvarných umělců Olomoucka, je prezentovat tvorbu svých členů. V současnosti sdružuje téměř sto autorů.
Právě v těchto dnech probíhá ve vzpomínaných prostorách pravidelná členská výstava Unie, kde se představuje více než polovina jejích členů. Jsou to malíři, grafici, skláři, keramici, fotografové, členy jsou také teoretici, kurátoři, samozřejmě vyjádřeno i v ženském rodě. Současná výstava nese název Ateliéry/22. V podstatě bychom hledali jen velmi těžko něco společného, co by charakterizovalo současnou prezentaci a současné autory. Spíš bychom mohli hledat ze současných, tak širokých – a můžeme snad napsat – bezbřehých výtvarných trendů to, co ještě není prezentováno na výstavě. Možná zde absentují různé projevy performance objektového umění a podobně. Členové Unie si také uvědomují, že je také nutno otevřít prostor mladému umění. Unie získala jedinečnou možnost propojit výstavní činnost v tradičním slova smyslu se studiem, tedy jakousi živou dílnou. Ve stejném domě se uvolnily v přízemí prostory, a tak zde začíná svou činnost Studio G21. Cílem bude mezigenerační setkávání, workshopy, přehlídky tvorby nejmladší generace a podobně. Právě 1. září se otevřela výstava tohoto sdružení na téma Synopse skupiny Chaos Company, která představuje rozdílnou tvorbu současné mladé generace. Je to například abstraktní malba na plátně, sádrové artefakty, proměňující se textura, digitální animační tvorba, intermediální tvorba a další.
Olomoučtí výtvarníci si uvědomují, že dnes již zdaleka nejde jen o prezentaci výtvarného umění v uzavřených prostorách galerií, ale, že je také nutné jít za divákem do jiných prostředí. Například se už uskutečňují výstavy v koncertních místnostech Moravské filharmonie nebo také v hotelu Flora, připravuje se také spolupráce s olomouckou vědeckou knihovnou. S tím také souvisí pravidelná výstavní činnost v zahraničí. Olomouc se tedy nestará jen o své památky, odkaz předcházejících generací, ale žije také svou uměleckou současností.