Země ležící mezi Čínou a Ruskem se momentálně těší rostoucímu strategickému zájmu Západu. Emmanuel Macron zde minulý týden uskutečnil krátkou, ale symbolickou návštěvu.
Francie pokračuje v posilování diplomacie, a to i se zeměmi, které výslovně neodsoudily invazi Ruska na Ukrajinu, mezi něž patří i Mongolsko. Mongolsko je rozlehlá východoasijská země s téměř 3,5 miliony obyvateli, jejíž hospodářství je založeno převážně na těžbě, zemědělství a cestovním ruchu. Ekonomicky je silně napojena na své silné sousedy, ale zájem o navázání obchodních vztahů mají i „západní“ země. Francouzská hlava státu přistála v hlavním městě Ulánbátaru cestou ze summitu G7, který předtím skončil v japonské Hirošimě. Macrona přivítala tradiční mongolská čestná stráž. Prezident se poté zúčastnil recepce na Suchbátarském náměstí, na němž se nachází velká socha mongolského revolučního hrdiny Damdina Suchbátara a památník Čingischána. V Ulánbátaru se Macron zúčastnil státní večeře v Čingischánově muzeu, pojmenovaném po tomto mongolském dobyvateli ze 13. století. Tato instituce má v plánu zapůjčit část svých sbírek Historickému muzeu v Nantes v západní Francii na výstavu plánovanou na říjen.
„Skutečnost, že Mongolsko bude na cestě zpět, nám umožňuje uskutečnit tuto historicky první návštěvu a dává jí zvláštní význam,” říká zdroj z Elysejského paláce. Mongolsko se podle něj snaží “diverzifikovat svá partnerství, aby bylo silnější a schopné jednat se svými velkými sousedy z Ruska a Číny”. Paříž se zase snaží “uvolnit omezení, která jsou vyvíjena na sousedy Ruska”, a otevřít jim výběr možností. Takovýto diplomatický postup Francie nastínil médiím zdroj z francouzského předsednictví. Západní Evropa považuje Mongolsko za součást evropských snah o diverzifikaci dodávek, s cílem, “aby byla zaručena energetická suverenita”. Rozsáhlá severoasijská země je v posledních letech též předmětem rostoucího zájmu Spojených států v rámci strategie, která má zabránit vzestupu Číny. Osmdesát šest procent celkového mongolského vývozu směřuje do Číny, z čehož polovinu tvoří uhlí. Mongolsko se pak již několik desetiletí potýká s politickou nestabilitou, v podstatě od své první demokratické ústavy v roce 1992, kdy vystoupilo ze sovětského bloku.