Evropě hrozí, že v Latinské Americe zůstane pozadu

Velkým konkurentem je Čína.

Ve dnech 17. a 18. července se koná v Bruselu summit EU a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC). Předsedové vlád EU se zde setkají s vedoucími představiteli 33 států Latinské Ameriky a Karibiku.

Summit je historickou příležitostí obnovit a posílit vztahy mezi oběma regiony. Mezi hlavní témata summitu bude patřit klima, digitální oblast, zdravotnictví, obchod i investice.

Cílem je vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. EU a země Mercosuru jednají již více než dvě desetiletí. Dohoda připravená k podpisu leží na stole již čtyři roky, ale dosud nebyla ratifikována.

Velké investice

Do konce roku 2027 mají z EU do partnerských zemí v Americe proudit investice v hodnotě více než 45 miliard eur.

Podle Evropské unie mají tyto peníze mimo jiné pomoci zajistit dodávky kritických surovin, jako je lithium, do Evropy. Mají také například podpořit rozšíření čistých energií a zlepšení vzdělávacích a zdravotnických systémů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vysvětlila program, který jde podle ní ruku v ruce s nejvyššími environmentálními a sociálními standardy a transparentností.

Podle EU budou investice zpřístupněny prostřednictvím takzvané iniciativy Global Gateway. Ta je považována za reakci na čínský projekt nazvaný „Nová hedvábná stezka“ a má EU zajistit větší globální vliv prostřednictvím miliardových investic do infrastruktury rozvíjejících se a rozvojových zemí.

Mezi konkrétní projekty patří např. výstavba linky metra v Kolumbii, na Jamajce má být zavedena síť 5G pro dosažení širokopásmového přístupu na celém ostrově, na Kostarice chce EU pomoci s elektrifikací veřejné dopravy, v Brazílii bude EU spolupracovat s brazilskou vládou a soukromým sektorem EU na rozšíření telekomunikačních sítí v amazonském regionu.

Ovšem právě z Brazílie se ozývá kritický hlas.

Lula da Silva: Dohoda S Mercosurem nemůže být založena na hrozbách

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který převzal dočasné předsednictví Mercosuru, v Bruselu potvrdil, že i tento blok chce dosáhnout dohody, ale zdůraznil, že usiluje o „vyvážený“ pakt, a varoval evropské vlády, že obrana environmentálních hodnot, které „všichni“ sdílejí, „nemůže být záminkou pro protekcionismus“.

Evropská komise, která v obchodních otázkách vystupuje jménem sedmadvacítky, předložila zemím Mercosuru návrh dodatku k dohodě, který by zahrnoval dodatečné environmentální záruky, jež by zaručily závazek Brazílie bojovat proti odlesňování a zmírnily tradiční výhrady zemí, jako je Francie a Rakousko.

Avšak Mercosur dal jasně najevo, že se mu dodatečné požadavky textu nelíbí. Lula označil evropský návrh za „nepřijatelný“ a varoval, že země Mercosuru nebudou akceptovat „věčnou roli vývozců surovin, nerostů a ropy“.

„Chceme zajistit spravedlivé, věcné a inkluzivní obchodní vztahy. Uzavření dohody mezi Mercosurem a EU je prioritou a musí být založeno na vzájemné důvěře, nikoli na hrozbách,“ řekl Lula.

Mezi země EU, které se nejvíce zdráhají uzavřít obchodní dohodu s jihoamerickým regionem, patří Francie, která požaduje „zrcadlové doložky“, aby výrobci z Mercosuru převzali stejně vysoké standardy, jaké jsou požadovány od evropských zemědělců a chovatelů, Rakousko a Irsko.

Čína jako konkurent

„Nikdo pořádně nerozumí tomu, co se nyní děje v Evropě, jak tam fungují rozhodovací procesy. Je to všechno trochu zmatené. Čím déle se to bude odkládat, tím větší bude rozčarování, až to nebude ratifikováno,“ upozorňuje politolog Oliver Stünkel, který každý týden hovoří s brazilskými politiky a osobami s rozhodovací pravomocí v ostatních státech Mercosuru.

Evropě hrozí, že v Latinské Americe zůstane pozadu. Velkým konkurentem je Čína. Objem obchodu mezi Říší středu a státy Mercosuru činí asi 180 miliard dolarů, mezi Mercosurem a státy EU dobrých 120 miliard dolarů.

Význam jihoamerických přístavů pro obchod

Přísné ekologické požadavky ze strany Bruselu odrazují Mercosur a toho chce využít Peking. V této patové situaci se uchází o Uruguay, která se pro něj stává vstupní branou na celý kontinent.

V mocenském souboji ekonomických gigantů by se nejmenší země Jižní Ameriky s pouhými 3,4 miliony obyvatel mohla stát klíčovým státem. Uruguayský konzervativní prezident Luis Lacalle Pou jedná s Čínou, ale vroucně doufá ve smlouvu s Evropou.

Peking a Brusel v současné době svádějí vyjednávací souboj o Montevideo, protože Uruguay by se mohla stát vstupní branou pro bezcelní obchod Číny s Jižní Amerikou. Čínská rybářská flotila již využívá přístav Montevideo jako svůj nejdůležitější přístav. Uruguay to oproti jiným jihoamerickým přístavům umožňuje.

Evropa nyní naléhavě hledá bezpečné dodavatelské řetězce a znovu objevuje Jižní Ameriku, která dlouho zůstávala stranou.

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.