Vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou je třeba posílit, aby bylo možné čelit geopolitickým výzvám

VSa Zprávy

Na přelomu listopadu a prosince se konalo zasedání EuroLat – tedy zasedání stálých výborů Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění v Bruselu.

150 členů EuroLat se sešlo v době rychle se měnícího geopolitického kontextu a v klíčovém okamžiku pro obnovení vztahů mezi EU a Latinskou Amerikou, hned po ministerském zasedání EU a CELAC v Argentině a po přijetí „cestovní mapy EU 2023“ (CELAC-UE Bi-Regional Roadmap 2022 – 2023).

Podle spolupředsedů Parlamentního shromáždění EuroLat musí být prioritou spolupráce mezi EU a Latinskou Amerikou obrana multilateralismu a základních práv.

Proč se Evropa a Latinská Amerika navzájem potřebují

Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell ve svém příspěvku přinesl podrobnou vizi vztahů EU a Latinské Ameriky:

„V nebezpečnějším a nepředvídatelnějším multipolárním světě, v němž nyní žijeme, mají obchodní vztahy i nadále zásadní význam. Nelze je však oddělit od geopolitiky. Mnoho Evropanů dlouho věřilo, že je to možné, ale ruská agresivní válka proti Ukrajině zdůraznila rizika, která přináší závislost Evropské unie na ruském plynu, a ukázala nám, že tento přístup již není udržitelný.

Pokud chce být EU uznávána jako skutečný geopolitický aktér, nestačí jen posílit naši vnitřní jednotu. Musíme také překalibrovat náš strategický kompas, důsledněji využívat naše politické a ekonomické nástroje a účinněji identifikovat nejen rizika, ale i příležitosti. Proto jsem od počátku svého mandátu tvrdil, že Evropa musí prohloubit své vazby na země Latinské Ameriky a Karibiku.

Abychom dosáhli potřebného kvalitativního skoku, budeme muset posílit politický dialog na nejvyšší úrovni. Abychom však zajistili, že naše úsilí bude důvěryhodné, musíme také dokončit modernizaci stávajících dohod o přidružení s Mexikem a Chile, podepsat vyjednanou dohodu s africkým, karibským a tichomořským společenstvím po skončení jednání z Cotonou, ratifikovat dohodu o přidružení se zeměmi Střední Ameriky a dokončit dohodu mezi EU a Mercosurem.

Ačkoli obchod hraje ve všech těchto dohodách důležitou roli, žádnou z nich nelze považovat pouze za obchodní dohodu. Nejsložitější z těchto dohod je dohoda s Mercosurem, o níž jednáme již více než dvě desetiletí.

Při své návštěvě Jižní Ameriky jsem měl možnost setkat se s vedoucími představiteli Argentiny, Paraguaye a Uruguaye, která v současné době Mercosuru rotujícím způsobem předsedá. Nedávno jsem blahopřál nově zvolenému brazilskému prezidentovi Luizovi Inácio Lula da Silvovi k jeho zvolení. Při všech těchto rozhovorech byla v popředí dohoda mezi EU a Mercosurem. Snažil jsem se těmto vedoucím představitelům sdělit, že politická vůle dokončit tuto vzájemně výhodnou dohodu je velmi živá.

Je pravda, že slovo „strategická“ je nadužíváno. V případě dohody mezi EU a Mercosurem však nemůže být výstižnější. Ačkoli by někteří byli proti – s odvoláním na existenci protichůdných zájmů – existují přesvědčivé argumenty pro dokončení této dohody.

Za prvé, dohoda mezi EU a Mercosurem je mnohem víc než jen obchodní dohoda. Jedná se o hluboce politický nástroj, který by díky rozvoji dialogu a spolupráce zpečetil strategické spojenectví mezi dvěma regiony, které patří k nejbližším světovým regionům z hlediska zájmů a hodnot a sdílejí podobnou vizi společnosti, kterou chceme.

Na obou stranách Atlantiku navíc hodláme posílit naši strategickou autonomii a zlepšit naši hospodářskou odolnost snížením nadměrné závislosti. Autonomie však neznamená izolaci. Znamená spíše diverzifikaci hodnotových řetězců, což zase vyžaduje spolupráci se spolehlivými hospodářskými a politickými partnery.

Dohoda mezi EU a Mercosurem, která by spojila dva největší obchodní bloky na světě – s více než 700 miliony obyvatel dohromady – by byla největší obchodní dohodou, jakou kdy EU uzavřela. Byla by to také první komplexní obchodní dohoda Mercosuru, která by posílila integraci tohoto uskupení.

Společná pravidla by otevřela dveře mezi našimi velkými trhy a vytvořila skutečné příležitosti pro podniky na obou stranách, což by podpořilo vytváření kvalitních pracovních míst v Evropě i v Latinské Americe.Dohoda uznává, že v našich situacích existuje ekonomická asymetrie, a upřesňuje, že obchod by se otevíral postupně, čímž by se příslušným odvětvím poskytl čas na modernizaci a zvýšení konkurenceschopnosti.

Země Mercosuru chtějí více vyvážet do Evropy, ale zároveň se chtějí vyhnout tomu, aby se z nich stali vývozci těžebních surovin. Hodlají rozvíjet své výrobní a vývozní kapacity, přidávat hodnotu přírodním zdrojům prostřednictvím inovací a technologií a zároveň dodržovat přísné sociální a environmentální normy.

Třetím argumentem pro dohodu mezi EU a Mercosurem je její potenciál pro podporu opatření v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí. Politická dohoda, kterou EU a Mercosur uzavřely v roce 2019, totiž jako jedna z prvních svého druhu obsahovala odkaz na Pařížskou dohodu o klimatu. V Evropě však panují pochybnosti o rozsahu tohoto závazku, zejména s ohledem na zrychlující se odlesňování Amazonie v posledních letech. Někteří v Evropě tvrdí, že jedinou věrohodnou cestou by byla samostatná legislativa EU. Nemůžeme se však izolovat a zároveň měnit svět. Náš regulační rámec musí být doprovázen intenzivnějším mezinárodním dialogem a spoluprací zaměřenou na vyjasnění společných závazků a budování udržitelnějších hodnotových řetězců.

Zvolený prezident Lula dal jasně najevo, že chce bránit brazilskou demokracii, léčit rány brazilské společnosti, prosazovat sociální spravedlnost a povzbudit ekonomiku a zároveň řešit změnu klimatu a odlesňování Amazonie. Dohoda s EU by toto úsilí podpořila tím, že by umožnila sdílení znalostí, zlepšení norem, posílení ochrany životního prostředí a udržitelných způsobů výroby. Evropská strana navrhne další nástroj, který upřesní naše společné závazky v oblasti udržitelnosti životního prostředí.

A konečně, dohoda mezi EU a Mercosurem není koncem, ale začátkem. Znamená začátek společné cesty a vytváří institucionální rámec potřebný k usnadnění spolupráce v široké škále oblastí společného zájmu, od ochrany lidských práv a udržitelného rozvoje až po regulaci digitální ekonomiky a boj proti organizovanému zločinu. Tato dohoda posílí naše vztahy nejen mezi vládami a institucemi, ale také mezi poslanci, občanskou společností, podnikateli, studenty, univerzitami, vědci a tvůrci.

Je čas opustit krátkodobé taktiky. Ve světě obrů představují EU a Mercosur dohromady jen 10 % světové populace a 20 % světového HDP. Chtějí-li mít Evropa a Mercosur vliv, je proto obchodní dohoda mezi EU a Mercosurem strategickou nutností. Brazilské předsednictví Mercosuru a španělské předsednictví EU, které začne v druhé polovině roku 2023, nabízejí skvělou příležitost dodat vztahům mezi EU a Mercosurem potřebný impuls.“

***

EU a Chile uzavřely komplexní politicko-obchodní partnerství

Tato přelomová dohoda má zásadní geopolitický význam. Jak informoval portál Evropské komise 9. prosince, vztahy mezi EU a Chile se posouvají na vyšší úroveň s cílem zintenzivnit politický dialog, prohloubit spolupráci a vytvářet obchodní a investiční příležitosti.

Dohoda prohloubí obchodně-investiční vazby mezi EU a Chile a přinese evropským podnikům nové příležitosti v páté největší latinskoamerické ekonomice:

  • Celkem 99,9 % vývozu z EU se bude uskutečňovat bezcelně, což by mělo zvýšit export EU do Chile až o 4,5 miliardy eur.
  • Lepší přístup k surovinám a čistým palivům se zásadním významem pro přechod na zelenou ekonomiku – lithium, měď a vodík.
  • Firmy z EU budou moci snáze poskytovat své služby v Chile, včetně doručování, telekomunikací, námořní dopravy a finančních služeb.
  • Stejné zacházení pro investory z EU v Chile a naopak, odvětví energetiky a surovin nevyjímaje.
  • Snazší přístup společností z EU k chilským vládním zakázkám na zboží, služby a stavební práce, jakož i ke koncesím na stavební práce.
  • Zvláštní kapitola se věnuje malým a středním podnikům, aby i menší podniky mohly naplno využívat výhod, které dohoda přináší, například omezení byrokracie.

***

Více informací o EuroLat

Evropsko-latinskoamerické parlamentní shromáždění (EuroLat) je parlamentní institucí dvouregionálního strategického partnerství, které bylo založeno v červnu 1999 v rámci summitů EU-Latinská Amerika a Karibik. EuroLat byl založen v roce 2006 a schází se jednou ročně na plenárním zasedání. Poslední plenární zasedání se konalo v dubnu 2022 v Buenos Aires (Argentina).

EuroLat tvoří 150 členů, z nichž polovinu tvoří poslanci Evropského parlamentu a druhou polovinu latinskoamerické regionální parlamenty, včetně Parlatino (latinskoamerický parlament), Parlandino (andský parlament), Parlacen (středoamerický parlament), Parlasur (parlament Mercosuru) a kongresy Chile a Mexika.

Psali jsme:

Ilustrační foto: Asamblea Nacional del Ecuador, CC BY-SA 2.0, via Wikimedia Commons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.