Navzdory rozdílům má být uzavřena dohoda mezi EU a Mercosurem

VSa Zprávy

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že po letech stagnace je na čase uzavřít obchodní dohodu mezi EU a zeměmi Mercosuru.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v těchto dnech cestovala po Latinské Americe, kde se snažila získat podporu pro tuto dohodu před jednáními, která se uskuteční koncem měsíce.

Vzhledem k měnícímu se geopolitickému prostředí považuje EU tento kontinent za stále důležitějšího spojence a již nechce, aby bylo vidět, že tento region zanedbává.

V pondělním projevu po boku brazilského prezidenta Luize Inacia Luly da Silvy von der Leyenová vyzvala všechny strany k urychlení rozhovorů. „Oba jsme přesvědčeni, že nyní nastal čas uzavřít dohodu mezi EU a Mercosurem,“ řekla.

Dohoda mezi EU a blokem Mercosur – Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguayí – se připravuje již více než dvě desetiletí.

V březnu zaslala EU Mercosuru dopis, v němž se snažila stanovit přísnější ekologické požadavky pro jihoamerické země, aby přesvědčila evropské státy k ratifikaci dohody.

Brazílie se obává ekologických sankcí

Lula da Silva po setkání s von der Leyenovou kritizoval dodatek, který EU přidala k dohodě, jež je od roku 2019 pozastavena zejména kvůli evropským obavám z odlesňování Amazonie.

„Strategičtí partneři by měli mít vztah založený na vzájemné důvěře, nikoli na nedůvěře a sankcích,“ řekl Lula na společné tiskové konferenci s von der Leyenovou po jejich setkání.

Ratifikace dohody 27 členy EU se zadrhla, a to zejména kvůli evropským obavám ohledně ochrany životního prostředí v zemích Mercosuru – zejména v amazonském deštném pralese, kde se za vlády Lulova předchůdce, krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara, prudce zvýšilo odlesňování.

EU navrhla „doprovodný dopis“ s environmentálními zárukami.

Ale přestože se Lula, levicový veterán, prezentoval jako Bolsonarův oponent v oblasti environmentální politiky, reagoval na navrhované dodatky k dohodě neurčitě: „Rozšiřuje to závazky Brazílie a hrozí nám sankce v případě jejich nedodržení.“ Obvinil poslance EU, že se snaží „vydávat zákony mimo své území“ opatřeními, která „mění rovnováhu dohody“.

Od ruské invaze na Ukrajinu hledá Evropská unie „podobně smýšlející“ partnery pro rozvoj dalších zdrojů obchodu a důležitých nerostných surovin. Ty jsou potřebné pro udržitelný rozvoj a také pro snížení závislosti EU na Číně.

Suroviny pro Evropu

Von der Leyenová se také setkala s chilským prezidentem Gabrielem Boricem a ve svém projevu kromě jiného zdůraznila „potřebu kritických surovin“. Tyto suroviny mají podle Leyenové pohánět „ekologickou i digitální transformaci“.

„Chile je velmi důležitým dodavatelem lithia do světa, včetně Evropy. Očekává se, že poptávka po lithiu na obou našich kontinentech výrazně poroste, protože pracujeme na dekarbonizaci našich ekonomik. A zde hrají kritické suroviny velkou roli. Bez lithia například neexistuje větrná turbína, bez kritických surovin neexistuje baterie. Proto jsme se dohodli, že chceme spolupracovat na strategickém partnerství v oblasti udržitelných surovin a celého hodnotového řetězce,“ uvedla dále předsedkyně Evropské komise.

Leyenová také zmínila spolupráci „na rozvoji celého hodnotového řetězce v Chile“. To by znamenalo nejen těžbu, ale i zpracování , což by přispělo k vytváření „místní přidané hodnoty“.

EU nejde v Latinské Americe ovšem jen o suroviny, ale chce rozvíjet spolupráci i v jiných oblastech.

Digitální technologie

Nedávno byla zahájena Digitální aliance EU-Latinská Amerika. „Pod hlavičkou této digitální aliance jsme umožnili vznik Regionálního centra pro pozorování Země Copernicus na univerzitě v Chile. A máme program BELLA, který využívá digitálního mostu mezi Evropou a Latinskou Amerikou. To je EllaLink pro data, podmořský kabel. To vše může pomoci upevnit pozici Chile jako regionálního digitálního lídra. Pro toto téma je zde také Global Gateway, která podporuje naše společné digitální ambice,“ řekla von der Leyenová.

Chile získá 225 milionů eur z evropského fondu na rozvoj zeleného vodíku

Ve středu bylo oznámeno poskytnutí téměř 225 milionů eur z evropského fondu na podporu rozvoje ekologického vodíkového průmyslu a zároveň na uspokojení evropské poptávky po dovozu této obnovitelné energie.

Díky výhodné zeměpisné poloze, klimatickým podmínkám a konkurenceschopné výrobě solární a větrné energie potřebné k získávání zeleného vodíku je Chile jedním z lídrů na trhu s tzv. palivem budoucnosti.

Psali jsme:

Ilustrační foto: Kuhlmann / MSC, CC BY 3.0 DE, via Wikimedia Commons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.