Jednání summitu 22 zemí Latinské Ameriky a Evropy se neobešlo bez jistých rozporů, k všeobecnému konsensu nedošlo.
Dvaadvacet zemí podepsalo v sobotu 25. března letošního roku na Iberoamerickém summitu v Dominikánské republice prohlášení, v němž se zavázaly bojovat proti nedostatku potravin v Latinské Americe, zlepšit kontrolu migrace a vyjednat větší finanční podporu pro ekonomiky, které se potýkají s problémy. Ibero-americký summit sdružuje celkem 22 španělsky a portugalsky mluvících zemí v Evropě a v Latinské Americe. První summit se konal v roce 1991, ten letošní byl 28.
V Latinské Americe se zhruba 60 milionů obyvatel potýká s problémy souvisejícími s potravinovou bezpečností. Jedna třetina potravin, které region vyprodukuje, skončí jako odpad díky špatné distribuci, skladování nebo chybám obchodních řetězců. Smyslem deklarace je dosáhnout „nulového hladu“ v regionu, řekl tajemník Ibero-amerického summitu Andres Allamand.
Plnění dohody ze summitu se ale bude potýkat s problémy. Prognózy růstu pro Latinskou Ameriku jsou nižší než dvě procenta a náklady na základní zdravou stravu jsou nejvyšší na světě – 3,89 USD na den na osobu, zatímco v Severní Americe a Evropě je to 3,19 USD. Podle OSN si tuto cenu nemůže dovolit 22,5 procenta obyvatel regionu.
Několik vedoucích představitelů se shodlo, že propracovanější finanční podpora by zemím pomohla snížit hlad a bojovat proti globálnímu oteplování. Jednalo se i o nutnosti řešit humanitární krizi na Haiti, kde podle OSN násilnické gangy jen od počátku tohoto roku zabily přibližně 530 lidí a dalších 300 unesly. Tématem summitu byla také otázka migrace a její regulace.
V rámci debat došlo i na ostré výměny názorů, například když chilský prezident Gabriel Boris kritizoval „rodinnou diktaturu“ v Nikaragui. Účasti na summitu se vyhnul mexický prezident Andres Manuel Lopez Obrador, což podle deníku El País mohlo souviset s tím, že „neodpustil (španělskému králi) Filipovi VI., že neodpověděl na jeho dopis požadující omluvu za zločiny španělské kolonizace Ameriky“. Dalším zdrojem rozporů byl osud bývalého peruánského prezidenta Pedra Castilla, kterého kolumbijský prezident Gustavo Petro prohlásil, k nespokojenosti peruánské delegace, za oběť puče s tím, že by měl být na summitu přítomen.
Výsledná deklarace byla dílem kompromisu, v některých otázkách ale chyběl i ten, nemluví se v ní například o Ukrajině. Summit se také nedohodl na závazku vytvořit novou finanční architekturu. Země se naopak shodly na Akčním plánu iberoamerické spolupráce na období 2023-26, Chartě životního prostředí (známé také jako Zelený pakt), na Chartě zásad a práv v digitálním prostředí a Strategii potravinové bezpečnosti.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.