Extrémní vedra neškodí jenom přírodě a lidem, ale paradoxně také turistickému byznysu. Nejohroženější je jih Evropy, který je na turismu závislý nejvíc.
Vlna veder v Evropě je stále intenzivnější, a to při globálním oteplení o pouhých 1,2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Letošní vlna nesnesitelných veder donutila úřady uzavřít Akropoli. Z řeckého ostrova Rhodos muselo být o víkendu evakuováno asi 19 000 lidí, píše agentura Bloomberg. Situace se podle vědců zhorší, i když se podaří nárůst teploty omezit na 2 °C, jak stanoví Pařížská dohoda.
Studie z roku 2019 se pokusila předpovědět klima v celkem 500 velkých městech světa a tvrdí, že například klima v Madridu se bude v roce 2050 podobat severoafrickému Marrákeši, Londýn Barceloně a Stockholm Budapešti. Takový vývoj by byl ale ranou pro turistický ruch v Evropě, který v uplynulém roce přispěl do regionální ekonomiky částkou 1,9 bilionů euro. Konkrétně pro evropský jih, jehož hospodářský růst je do značné míry závislý na odvětví cestovního ruchu, by se jednalo o těžkou ránu, napsala agentura.
Ratingová agentura Moody’s naznačuje, že abnormální horko může „dlouhodobě snížit atraktivitu jižní Evropy jako turistické destinace“. Podle odhadů poroste cestovní ruch v Evropě do roku 2032 průměrným ročním tempem 3,3 %. Nicméně právě četnost extrémních událostí na jihu Evropy může tlačit cestovatele do destinací v severní části kontinentu.
Podle výkonného ředitele Evropské asociace cestovního ruchu Toma Jenkinse však není pravděpodobné, že by turistický průmysl činil dlouhodobá obchodní rozhodnutí na základě bezprostředních událostí letošního léta.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.