Parlament EU ve Štrasburku přijal zprávu o Švýcarsku, v níž vyzývá k “větší důvěře mezi EU a Švýcarskem založené na větší transparentnosti”.
Ve středu 4. října poslanci Evropského parlamentu (EP) tuto zprávu schválili poměrem hlasů 538 ku 42, přičemž 43 poslanců se zdrželo hlasování. Členové parlamentu vyjádřili politování nad tím, že švýcarská vláda nerozhodne o mandátu k jednání do konce roku 2023 a poukázali na krátkou lhůtu, ve které pro toto bude příležitost kvůli volbám do Evropského parlamentu v polovině roku 2024. Poslanci vyzvali obě strany, aby do té doby dosáhly dohody. Dokud však nedojde ke shodě ohledně balíčku dohod, hrozí, že četné dvoustranné dohody mezi EU a Švýcarskem “budou ohroženy”, pokračovali poslanci s odkazem na švýcarský průmysl zdravotnických technologií. Kromě nového balíčku dohod je však třeba modernizovat také dohodu o volném obchodu a dohodu o ochraně investic. Parlament EU také uvítal, že se Švýcarsko připojilo k sankcím EU vůči Rusku, a vyzval jej k jejich systematickému přijímání sankcí. Ocenil rovněž spolupráci ve vojenské oblasti a švýcarské přání podílet se na evropském systému protivzdušné obrany Sky Shield. Na druhé straně vyjádřil politování nad tím, že Švýcarsko “zakazuje reexport munice a válečného materiálu švýcarské výroby z členských států EU na Ukrajinu”. Parlament EU zároveň vyzval švýcarskou vládu, aby umožnila “konfiskaci ruského majetku”, a vyzval k účasti Švýcarska v pracovní skupině G7.
V oblasti obchodu jsou vztahy EU se Švýcarskem natolik úzké, že přesahují rámec pouhé “hospodářské integrace”. Proto “musí být zajištěno hladké fungování vnitřního trhu”, což v případě volného pohybu osob neplatí, kritizovali poslanci EP. Tento bod je totiž hlavním sporným bodem bránícím dohodě zmiňovaných dvou stran. Zároveň však vzali na vědomí obavy Švýcarska z migrace. EU se rovněž zavázala “bojovat proti zneužívání pracovních podmínek”. Bylo by proto možné “zvážit uplatnění dočasných opatření, opatření na dobu určitou nebo bezpečnostních opatření na základě práva EU na určitou dobu”. Ve své zprávě o Švýcarsku vyjádřili poslanci EP také znepokojení nad neexistencí dohody o elektřině mezi Švýcarskem a EU. To představuje riziko pro evropskou elektrickou síť. Vyzvali proto k “technickému řešení na úrovni provozovatelů přenosových soustav a k zahrnutí Švýcarska do výpočtu kapacity EU”. V oblasti výzkumu vyzval Parlament EU k zavedení přechodných pravidel pro účast Švýcarska ve výzkumném programu EU Horizont Evropa po přijetí mandátu k jednání. Předsedkyně Parlamentu EU Roberta Metsolaová je nyní vyzvána, aby zprávu předala ostatním institucím EU a také švýcarskému parlamentu.