V dalším díle svého průvodce jazzem nabídne Jan Schneider všem zájemcům další tři jazzové skladny – Theme for Sister Salvation, And The Angels Swing a Ragam Sinthubariravi.
Na úvod něco optimistického, vystupujícího ale z temnot lidských hlubin: Theme for Sister Salvation z filmu The Connection, kterému dávám přednost v aranžmá René Urtregera pro Soultet bubeníka Daniela Humaira. Tu krásnou trumpetu hraje Sonny Grey, neméně krásný trombón Luis Fuentes, doprovázejí Jean-Louis Chautemps (tenorsaxofon), Eddy Louiss (piano) a Guy Pedersen (basa). Hru o doupěti drogově závislých napsal v roce 1959 Jack Gelber, na scénu ji uvedlo Living Theatre, v roce 1961 ji do filmové podoby formou „film ve filmu“ převedla Shirley Clarke. Filmovou hudbu původně nahrál a sám sebe ve filmu zahrál skladatel, pianista Freddie Redd (jakož i altsaxofonista Jackie McLean, basista Michael Mattos a bubeník Larry Ritchie). Film byl původně ve státu New York zakázán kvůli nadměrnému používání slova „shit“ (přestože jím byly „zcela nevinně“ označovány drogy), nicméně po odvolání byl povolen, aniž by mu však tato veřejná aférka dopomohla ke kasovnímu úspěchu.
Milovníci jazzových „standardů“ jistě ocení, jak tenorsaxofonista Stan Getz podal skladbu And The Angels Swing. Stařičká nahrávka z roku 1946 naznačuje, proč se tehdy devatenáctiletý Stanley Gayetzsky stal později právem světově proslulým. Výstavba jeho sóla je příkladná, rozvíjení motivu je pomalé a pečlivé, velmi promyšlené a účinné. Doprovod Hank Jones piano, Curly Russell basa, Max Roach bicí.
A na závěr něco pro zarputilé freejazzové fanoušky: saxofonisté Sadao Watanabe & Charlie Mariano nahráli v onom magickém roce 1968 Ragam Sinthubariravi. Doprovodili je kytarista Yoshiaki Masuo, pianista Masabumi Kikuchi, baskytarista Masanaga Harada, kontrabasista Tadashi Shigami a bubeník Fumio Watanabe. Skladba na bázi indické ragy je podaná lehce znervózňujícím způsobem, což se muzikantům výrazně daří díky asertivnímu dvouhlasu dvou plátkových nástrojů (alt- a sopranino-saxofon). Po obligátním úvodu se to rozjede! Krásné nápadité sólo Charlie Mariana (po pravdě řečeno, jedno z nejlepších saxofonových sól, co jsem kdy slyšel) mě doslova vytrhlo od psaní pokaždé, když jsem si tuto skladbu pustil! Je to dáno i inspirativním doprovodem, připomínajícím český underground sedmdesátých let: ostinátní, leč inspirativní basová figura, a nad ní freejazzový saxofon jako „duch vznášející se nad vodami“. (Skladba trvá 11:37, pak následuje zbytek alba „We Got A New Bag“.)