Ve Francii se znovu otevírá diskuse o roli občanů v obraně státu. Prezident Emmanuel Macron oznámil vznik nové formy dobrovolné vojenské služby.
Nové opatření má podle Macrona reagovat na rychle se zhoršující bezpečnostní prostředí v Evropě. Projekt počítá s postupným náběhem od příštího léta a ambicí získat do roku 2035 přibližně 50 000 dobrovolníků ročně. Francie zrušila povinnou vojenskou službu v roce 1996. Návrat k ní se podle prezidenta nechystá, nicméně Paříž chce vytvořit strukturu, která by kombinovala výcvik mladých lidí se schopností rychle navýšit počet rezervistů. Macron projekt představil při návštěvě pěší brigády v jihovýchodní části země, kde zdůraznil, že jde o „novou podobu národní služby“ vyvíjející se postupně během následujících let. Program má trvat deset měsíců a bude probíhat výhradně na francouzském území – ať už v metropolitní Francii, nebo na zámořských územích. Dobrovolníci budou nasazováni pouze v rámci výcviku a vnitrostátních úkolů, nikoli v zahraničních misích. Zhruba 80 % účastníků má tvořit mládež ve věku 18–19 let, doplněná staršími zájemci do 25 let, kteří mohou nabídnout specifické odborné schopnosti.
Paříž navíc plánuje výrazně navýšit obranný rozpočet. Do konce Macronova druhého mandátu má výdaje na obranu dosáhnout 64 miliard eur ročně, což je dvojnásobek částky z roku 2017. Ostře sledovanou debatu ještě vystupňoval nedávný výrok náčelníka generálního štábu Fabiena Mandona, který varoval, že Francie musí být připravena „přinášet oběti včetně vlastních dětí“. Komentář, jenž měl upozornit na zhoršující se mezinárodní prostředí, vyvolal v zemi kritiku, zejména na levici. Mandon následně odmítl, že by šlo o válečnickou rétoriku, a zdůraznil, že chtěl pouze upozornit na realitu, kterou si podle něj společnost ne zcela uvědomuje. Je evidentní, že rozhodnutí vlády a prezidenta vyvolalo v zemi bouřlivé debaty. Vedení země se však v uplynulých dnech snažilo napětí mírnit. Macron zdůraznil, že Francie „neposílá své mladé lidi na Ukrajinu“ a že cílem je posílení obranyschopnosti, nikoli příprava na bezprostřední zapojení do konfliktu. Pokud projekt získá podporu, Francie se zařadí po bok zemí, které obnovily nebo zpřísnily systém branné povinnosti či dobrovolného výcviku. Podobné kroky již učinily pobaltské státy nebo Dánsko. Význam těchto programů nespočívá jen ve zvýšení počtu aktivních vojáků, ale také v budování široké základny potenciálních rezervistů. Francouzské ozbrojené síly dnes tvoří zhruba 200 000 aktivních vojáků a necelých 50 000 rezervistů. Do roku 2030 chce armáda počty navýšit na 210 000 a 100 000.