Financial Times. Theresa Mayová chce stlačit mzdy správních rad dolů. Chce totiž donutit společnosti, kótované na burze, aby zveřejnily poměr mezi celkovou odměnou vrcholných manažerů a průměrným britským pracovníkem.
Dlouho očekávaný balíček reforem, který se týká firemního řízení, by také měl přinést seznam firem, v nichž alespoň 20 % akcionářů protestovalo kvůli mzdám vysokých manažerů. Mayová doufá, že tak splní své sliby ohledně toho, že ekonomiku vyrovná – pryč od elity vysokých výdělků k obyčejným pracovníkům. Ale zdá se, že balíček dramatičtější plány nebude obsahovat, což je jednak výsledek opozice City (tj. finančníků) i ministra financí Philippa Hammonda. Je potřeba také vzít v úvahu, že už nedisponuje většinou v parlamentu.
Plán, aby pracovníci museli být ve vedení, byl opuštěn. Ale Financial Times zjistily, že právě zveřejnění celkových odměn vrcholových manažerů v balíčku bude. Průměrná odměna pro vrcholové manažery největších kotovaných firem je asi 4,5 milionu liber. Jedná se o pokles o jeden milion liber, což prý znamená, že firmy již začínají reagovat na politický tlak.
Jenže se nedá očekávat, že by např. zveřejnění seznamu, kde protestují akcionáři proti platům manažerů, přineslo zvýšení transparentnosti – protože revolty tohoto typu obvykle dosti pokrývají média.
Ale stále je ve hře posílení role zaměstnanců ve vedení, tedy u firem kótovaných na burze. Zdá se, že to bude přes ředitele, který bude zastupovat pracovníky, nebo nominací ředitele z pracovníků, nebo vznikem poradního sboru, který by měl k vedení přístup. Zdá se, že to by mohl být měsíce vyjednávaný kompromisní přístup.
Hammond byl velmi silně proti zákonu, aby byl dělník dosazen přímo do vedení.