Válka proti Íránu vyvolala největší narušení dodávek v historii ropného trhu

Problémem je, že vedle útoků na infrastrukturu zvyšuje Trumpova nejasná strategie a chaotická komunikace celkovou nejistotu. 

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem uvrhla světové energetické trhy do nejhlubší krize za desítky let, napsal článek agentury Bloomberg.

Írán po izraelském útoku na své největší plynové pole zasáhl infrastrukturu v Perském zálivu a prakticky ochromil tok ropy přes Hormuzský průliv, kudy běžně proudí zhruba pětina světových dodávek. Výsledkem je prudký růst cen ropy, plynu i pohonných hmot a obavy z dlouhodobých ekonomických dopadů.

Americký prezident Donald Trump se snaží balancovat mezi dvěma protichůdnými cíli: dosáhnout rozhodného vítězství nad Íránem a zároveň zabránit trvalému poškození energetické infrastruktury, které by mohlo globální ekonomiku zasáhnout na celé roky. Jeho veřejná komunikace je však plná rozporů — například popřel, že by USA věděly o izraelském útoku, zatímco američtí i izraelští představitelé tvrdí opak. Tyto nejasné signály amerického prezidenta trhy dále destabilizují.

Ceny benzínu v USA prudce rostou, Brent se přiblížil 120 dolarům za barel a evropské ceny plynu vyskočily o desítky procent. Fed, americká centrální banka, kvůli energetické inflaci zvažuje odklad plánovaných snížení sazeb. Mezinárodní energetická agentura označuje situaci za největší narušení dodávek v historii ropného trhu.

Současná situace představuje podle článku radikální obrat u prezidenta, který během svého projevu o stavu Unie minulý měsíc svého předchůdce označil za „katastrofu“, pokud jde o ceny benzínu. V USA nyní vzrostla průměrná cena bezolovnatého benzínu o více než 80 centů za galon.

Trumpova administrativa se snaží dopady tlumit — uvolňuje strategické rezervy, zvažuje zmírnění sankcí na některé producenty a vydává dočasné výjimky pro přepravu paliv. Tyto kroky ale poskytují jen krátkodobou úlevu. Spojenci zároveň kritizují nedostatečnou koordinaci a nejasnou strategii USA, což dále zvyšuje diplomatické napětí.

Opravy zničené infrastruktury potrvají měsíce a i v případě rychlého ukončení bojů bude trvat dlouho, než se těžba a přeprava vrátí k normálu. Americká vláda proto čelí rostoucím obavám, že energetická a ekonomická krize se bude dál prohlubovat.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.