Írán začal ve svých médiích zveřejňovat mapy tras podmořských kabelů a datových uzlů v regionu, což analytici interpretují jako přípravu na možné cílené útoky.
Článek Amy Paik pro Asia Times upozorňuje, že další útok na globální ekonomiku nemusí přijít v podobě raketového úderu nebo kybernetického útoku, ale jako náhlé ticho – přerušení podmořských optických kabelů v Perském zálivu.
Íránské státní a s ním spojené mediální kanály začaly zveřejňovat detailní mapy tras podmořských kabelů, přistávacích stanic a datových uzlů v regionu, což analytici interpretují jako přípravu na možné cílené útoky. Podmořské kabely přitom přenášejí více než 97 % světového internetového provozu a denně jimi procházejí finanční transakce v hodnotě kolem 10 bilionů dolarů. Satelity by takové výpadky nedokázaly nahradit.
Rizikové chokepointy
Riziko je koncentrované v několika úzkých geopolitických chokepointech, zejména v Rudém moři a Perském zálivu, kde vede řada klíčových kabelových systémů. V minulosti už k podobným incidentům došlo: v únoru 2024 jemenské hnutí Hútíové veřejně signalizovalo záměr poškodit kabely v Rudém moři a o tři týdny později byly čtyři z nich skutečně přerušeny. Vzorec je podle autorky jasný: nejprve veřejné varování, poté čin. A nyní se opakuje v íránském kontextu.
Region se mezitím stal nejen energetickým, ale i digitálním uzlem s více než 300 datovými centry a obřími investicemi globálních technologických firem. Přerušení kabelů by tak neznamenalo jen výpadek e-mailů, ale potenciální kolaps digitální infrastruktury v hodnotě stovek miliard dolarů a rozsáhlé narušení světové ekonomiky. Odstrašování je přitom obtížné, protože útoky lze snadno maskovat jako nehody – například jako loď, která „omylem“ táhne kotvu přes kabel.
Slabý právní rámec
Právní rámec je navíc slabý. Podle Úmluvy OSN o mořském právu může být pachatel stíhán pouze svou vlastní zemí, což v praxi znamená, že žádný případ se nikdy nedostal k soudu. Státy jednající prostřednictvím proxy aktérů, jako je Írán, tak mají široký prostor pro popírání odpovědnosti. I když USA a jejich spojenci v roce 2024 podepsali společné prohlášení o bezpečnosti podmořských kabelů, samotné uznání problému nestačí.
Amy Paik proto tvrdí, že je nutné vytvořit právní rámec, který umožní postiženým státům přímo jednat proti pachatelům a nést odpovědnost i za útoky provedené prostřednictvím zástupných skupin. USA by podle ní měly začít okamžitě chránit kabelovou infrastrukturu v regionu. Hútíové varovali a kabely byly přestřiženy; Írán nyní vysílá podobné signály. Otázkou zůstává, zda svět zareaguje dřív, než nastane digitální ticho.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.