V Jihoafrické republice narůstá napětí kolem migrantů ze sousedních afrických zemí. Aktivisté a lidskoprávní organizace varují před šířící se xenofobií.
Jihoafrická republika se i více než tři desetiletí po pádu apartheidu stále potýká s extrémní sociální nerovností, vysokou nezaměstnaností a frustrací části společnosti z pomalého ekonomického vývoje. Xenofobie, útoky polovojenských skupin i rostoucí podpora protiimigračních hnutí, která spojují cizince s kriminalitou, nezaměstnaností a kolapsem veřejných služeb, toto je velmi silný aktuální trend v zemi. Jihoafrická republika se v posledních měsících potýká s novou vlnou protiimigračních nálad, které přerůstají v útoky na migranty, násilné protesty i organizované nátlakové akce. Lidskoprávní organizace upozorňují, že rostoucí frustrace z ekonomické situace v zemi stále častěji míří proti cizincům, především migrantům ze Zimbabwe, Malawi či Demokratické republiky Kongo.
Organizace Human Rights Watch pak tento týden varovala před eskalací xenofobních útoků v jihoafrických městech včetně Johannesburgu, Pretorie a Durbanu. Podle aktivistů se rozšiřují případy zastrašování, nucených vystěhování, diskriminace na pracovištích i odepírání zdravotní péče migrantům a uprchlíkům.V centru současného dění stojí protiimigrační skupiny jako Operation Dudula nebo March and March, které požadují tvrdší postup proti nelegální migraci. Na sociálních sítích se zároveň šíří výzvy, aby zahraniční občané opustili Jihoafrickou republiku do konce června.
Podle analytiků i lidskoprávních organizací nacházejí tato hnutí podporu především v chudších městských oblastech, kde obyvatelé čelí vysoké nezaměstnanosti, sociální nerovnosti a dlouhodobému ekonomickému útlumu. Migranti se v takovém prostředí stávají snadným terčem veřejné frustrace.Některé politické strany, například ActionSA nebo Patriotic Alliance, navíc stále častěji prezentují migranty jako konkurenci na trhu práce a zátěž pro veřejné služby. Kritici upozorňují, že podobná rétorika přispívá k legitimizaci násilí a posiluje nálady namířené proti cizincům.Dopady jsou podle samotných migrantů stále citelnější. Mnozí popisují útoky pouličních skupin, rabování obchodů nebo ztrátu zaměstnání po zásazích protiimigračních aktivistů. Někteří cizinci tvrdí, že kvůli obavám z deportace nebo odvety většinu incidentů vůbec nenahlašují. Jihoafrická vláda připouští rostoucí napětí, současně ale odmítá násilné útoky na migranty. Prezident Cyril Ramaphosa opakovaně prohlásil, že boj proti nelegální migraci nesmí sloužit jako záminka k porušování zákonů nebo útokům na cizince.Vládní představitelé zároveň argumentují, že země čelí enormnímu tlaku spojenému s migrací, vysokou nezaměstnaností a přetížením veřejných služeb. Jihoafrické úřady proto připravují reformu migračních pravidel a zpřísnění kontrolních mechanismů na hranicích.
Do debaty se zapojily také mezinárodní instituce. Generální tajemník OSN Antonio Guterres i Africká komise pro lidská práva vyzvali jihoafrické úřady, aby zajistily ochranu migrantů a důsledně vyšetřovaly případy násilí.Podle Human Rights Watch představuje současný vývoj nebezpečný trend, kdy jsou migranti využíváni jako obětní beránci pro problémy, které mají mnohem hlubší ekonomické a politické příčiny.