Financial Times. Byznys je jasným vítězem Macronových změn na trhu práce, což je základní součást plánu prezidenta, jak oživit druhou největší ekonomiku eurozóny, píší Financial Times. Na druhé straně se ale vláda snaží si příliš neodcizit odbory a připravuje se na další kontroverzní reformy. Paříž byla dlouho evropskými partnery kritizována za to, že odolává strukturálním reformám, nyní ukázala opatření, jak učinit trh práce flexibilnější a jak zjednodušit pracovní vztahy.
Některé návrhy jsou ještě dál, než nedávné reformy trhu práce v jiných zemích EU. Například strop na škody způsobené nespravedlivým propuštěním se bude aplikovat na všechny smlouvy, ne jen nové (což v Itálii prohlasoval Renzi). Zahraniční skupiny budou moci ve Francii snáze zavřít pobočky, které vytvářejí ztráty a počet statuárních orgánů, které reprezentují pracovníky se sníží ze čtyř na jeden.
Firmy, které zaměstnávají méně než 50 lidí, což je 95 % všech francouzských firem, si budou moci přímo vyjednat se zaměstnanci pracovní dobu, mzdy a přesčasy. Prý je to „nový stav mysli, více respektující podnikatele,“ řekl jeden ze zástupců start-upů. I další uvádějí, že je to silný vzkaz, vzkaz naděje.
Vláda si prý ovšem také dává pozor na to, aby si neznepřátelila umírněné odbory. Odbory budou mít nadále sektorové sociální vyjednávací pozice, především stanovení zvýšení minimální mzdy mezi sektory. Také byly navýšeny částky za odstupné, protože byla vůle odbory uklidnit.
U umírněných odborů CFDT a Force Ouvriere se tato strategie vyplatila. Sice zákon kritizovali s tím, že oslabí jejich vliv a sníží ochranu pracovníků, ale vyloučili, že by se přidali k pouličním protestům, které budou organizovat odbory CGT, které zastávají tvrdší linii. Vláda má v parlamentu jasnou většinu, takže se očekává, že reformy projdou do konce září.
Nejde jen o opatřen samotná, ale i o to, že Macron tak ukazuje, jak bude plnit své sliby.
Ekonomové ovšem varují, že pokud odbory i jen mlčky nechají reformy projít, pak se jen připravují na zásadnější bitvy. Mají hodně co ztratit, co se týká změny pojištění v nezaměstnanosti i profesním školení, kde mají dohlížecí roli a která je i pro ně finančně zásadní.
Odbory se obávají, že prezident mimo jiné budou chtít snížit existující podporu v nezaměstnanosti a tak zafinancovat rozšíření schématu pojištění na zemědělce a samostatně výdělečně činné. Vláda tvrdí, že tyto strukturální reformy jsou zásadní, aby se bojovalo proti nezaměstnanosti ve výši 9 %.
Bez reformy školení a učňovského školství pak deregulace trhu práce těžko zvýší zaměstnanost nízko kvalifikovaných pracovníků, říká jeden z výzkumníků trhu práce. až dojde na tyto témata, pak bude možno posuzovat politickou odvahu prezidenta.