Kancléř i prezident země požadují vysvětlení. Mezi roky 1999 až 2006 německá tajná služba sledovala asi 2000 v sousední zemi.
Rakouský prezident i kancléř požadují od Německa vysvětlení obvinění ze špionáže. Média informovala, že německá tajná služba BND v letech 1999-2006 sledovala více než 2000 cílů.
Kancléř Sebastian Kurz i prezident Alexander van der Bellen požadují od německých úřadů plné vysvětlení. Van der Bellen přímo řekl, že špionáž mezi spřátelenými zeměmi je nejen neobvyklá a nežádoucí, ale přímo nepřijatelná.
Rozsah této špionáže byl značný, stěžoval si rakouský kancléř. Kurz ani nevyloučil, že by státní zastupitelství mohlo zahájit vyšetřování.
Rakouské úřady zahájily šetření již v roce 2014, ale Německo tehdy odmítlo spolupracovat, řekl rakouský kancléř. A odkázal na to, že v roce 2016 se v Německu zpřísnily zákony. Kurz uvedl, že prozatím nejsou důkazy, že by špionáž pokračovala i nyní. Kancléř i prezident řekli, že mezi partnerskými zeměmi EU je nutná transparentnost.
Například rakouské noviny Der Standard informovaly o seznamu špionážních cílů v Rakousku. Němci špehovali telekomunikaci klíčových zařízení mezi ministerstvy, policejními úřady, univerzitami, velvyslanectvími i firmami, ale i obchodníky se zbraněmi a podezřelými z terorismu. Jednalo se o více než 2000 mailů, telefonů, faxů a mobilů.
Zdrojem je úderný interní soubor, tvrdí například Standard a stojí si za tím, že seznam je autentický. Protože jsou na seznamu rakouské firmy a také pobočky mezinárodních firem, existuje zde podezření z průmyslové špionáže. Což nepatří k úkolům německé tajné služby BND a je ilegální.
Bývalý ministr obrany Doskozil ze sociální demokracie řekl, že „všechna fakta musí na stůl“. Přiznal také, že „neočekával, že by tímto způsobem byla země institucionálně a systematicky sledována od sousedního státu“.
Téma se bezesporu dostane i na setkání Národní bezpečnostní rady.