Skandál kolem Porošenkova přítele a spolupracovníka ohrožuje prezidentovy vyhlídky na znovuzvolení.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko se ocitl v centru výbušného korupčního skandálu, který se týká jeho blízkého spolupracovníka Oleha Gladkovského a státního koncernu Ukroboronprom, který sdružuje podniky obranného průmyslu, píše ukrajinský komentátor Serhij Ruděnko pro Deutsche Welle.
Pro prezidenta se skandál stal informační bombou, kterou ještě posiluje probíhající volební kampaň. Porošenkovy sliby ohledně prošetření věci, které padly 6. března, na věci nic nemění, míní Ruděnko. Naopak věc komplikuje i to, že Porošenko v kampani vsadil na armádu a svůj obraz coby vrchního velitele.
V roce 2017 se prezident pateticky vyjádřil v tom smyslu, že těm, kdo budou „krást“ v armádě, usekne ruce. Svůj slib nesplnil. Naopak lidé v jeho okolí, konktrétně právě otec a syn Gladkovští, se na korupci v armádě podíleli. Během posledních dvou týdnů investigativní žurnalisté kolem novináře Denise Biguse informovali o zneužívání zakázek pro obranný průmysl, kterých se Gladkovskij dopustil – mělo jít o navyšování cen, pašování součástek z Ruska a o úplatky a další zločiny v hodnotě milionů ukrajinských hřiven, které cestovaly ze státního rozpočtu na soukromé účty lidí kolem Porošenka. Zdá se tak, píše Ruděnko, že v době, kdy se ukrajinští penzisté skládali na ukrajinskou armádu, zdroje plynuly s pomocí obranných zakázek do soukromých kapes.
Gladkovskij a jeho syn, který je z korupce viněn spolu s otcem, dlouholetým přítelem Petra Porošenka, obvinění odmítají a trvají na tom, že se jedná útok na prezidenta Porošenka a jeho kandidaturu.
Prezident Porošenko postavil svou volební prezidentskou kampaň na heslech „armáda, víra a jazyk“. Investigativci ale slogan přepsali na „armáda, kamarádi a prachy“. Nutno dodat, že když se tato korupční podezření objevila na veřejnosti, prezidentská administrativa začala vyhrožovat soudem, později označila autora pořadu „Naše peníze“, kde se informace objevila, za agenta „cizích zpravodajských služeb“, ale nakonec ukrajinští silovici přiznali, že zveřejněná fakta byla na místě.
Z generální prokuratury dokonce zaznělo, že o tom, co novináři vynesli na světlo, se vědělo od roku 2015, ovšem nic se s tím nedělalo, píše Ruděnko, nikdo, včetně Petra Porošenka, nespěchal. Pokud Porošenko o korupci přítele Gladkovského věděl, jak to, že k jeho odvolání z pozice náměstka tajemníka Rady obrany státu došlo až nyní? A pokud o tom nic nevěděl, pak se nabízí otázka, zda skutečně kompetentně zvládá informace týkající se obrany a bezpečnosti země.
Bez novinářů, míní dále Ruděnko, by se zřejmě v této věci nic nestalo. I když generální prokurátor Ukrajiny Jurij Lucenko nyní slibuje, že utne korupční hydře v armádě hlavu.
Tým ukrajinského prezidenta Porošenka je přesvědčen, že za skandálem stojí prezidentovi konkurenti ve volbách. Samozřejmě s podporou Ruska. Zda to pravda je, či není, se ale nedá říci s určitostí. Zvláště když generální prokuratura hovoří o celkem 350 milionech zpronevěřených hřiven a o celkem 480 žalobách. Hledat za tím ruku Moskvy je nerozumné, píše Ruděnko dále. Lačnost po penězích nepotřebuje pomoc z vnějšku. Americká velvyslankyně na Ukrajině Mary Jovanovich už volá po mezinárodním auditu firmy Ukroboronprom a navíc kritizovala speciální antikorupční prokuraturu (instituce vznikla pod západním tlakem – pozn.red.) za její neefektivitu.
Ruděnko míní, že Porošenko se jistě může chlubit tomosem pro ukrajinskou pravoslavnou církev, bezvízovým režimem s EU nebo některými reformami, ale jak nyní vysvětlí korupci ve svém nejbližším okolí? Možnou odpověď dá televizní dokumentární série týmu Denise Biguse, která začne 11. března. Zdá se, že pár týdnů aktivních diskuzí ohledně korupce v prezidentově okolí může pro Porošenka znamenat konec prezidentských ambicí. Plánovaný audit v Ukrobronpromu ani reformy Porošenkovi zřejmě nepomohou.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.