Země jako Německo, Nizozemsko či Rakousko mají velký fiskální prostor na to, aby navýšily výdaje.
Noviny Financial Times uvádějí, že Německo a další země mají prostor pro navýšení výdajů.
Když se podíváme na minulé desetiletí, začínají FT, tak dvakrát eurozóna ukázala, že se spoléhá na špatné nástroje pro řešení svých ekonomických problémů. Neschopnost dát dohromady monetární a fiskální politiku, protože je lepší je spojit, než dělat každou zvlášť.
Nejdříve byla snaha o záchranný fond, která trvala vlastně roky, když se do hry vložil guvernér ECB Mario Draghi a slíbil problém vyřešit monetární politikou. I když se ekonomika začala oživovat, pak ECB musela používat netradiční nástroje, aby vůbec nějak udržela poptávku při životě. Ministři financí nedělali nic. Ekonomika už zase oslabuje a monetární politika je blízko maxima, co vůbec udělat lze. Proto je to skvělý čas na to, aby země opustily svou obsesi deficitem a navýšily výdaje.
Určité fiskální uvolňování se sice odehrává, ale je stále slabé v porovnání s tím, jak ekonomicky na tom eurozóna je. V roce 2019 má vzrůst jen o 1 %. OECD uvedla, že země jako Německo, Nizozemsko či Rakousko mají velký fiskální prostor na to, aby navýšily výdaje. Navíc by tak mohlo být navýšeno i dlouhodobé HDP eurozóny.
Případ Německa byl vždy jasný, vzhledem k jeho veřejným financím. Německo už má nyní problém s exportem. Je logické využít domácí poptávku jako řešení slabých exportů. Vzhledem ke stavu německé infrastruktury by dávalo perfektní smysl investovat tímto směrem. Netýká se to jen silnic a mostů, ale celkově digitální infrastruktury, tvrdí FT.
I když Německo částečně tento argument začalo uznávat, změnilo se jen málo. Stále je posedlé snížením dluhu k HDP, drží se svého vyrovnaného rozpočtu. Vyšší kapitálové výdaje se chápou ve strukturální smyslu, nikoliv jako nutná součást proticyklické politiky. A už vůbec není chápáno v kontextu celé eurozóny.
Ve Francii to byly žluté vesty, které donutily Emmanuela Macrona „uvolnit otěže“, ale ani jeho ústupky nejsou dost, aby to stačilo na proticyklické výdaje.
I skrovný stimul je lepší nic, ale ekonomika zůstává slabá, varují FT, inflace je pod inflačním cílem, a monetární politika nemá moc dalšího prostoru. Fetišizovat si nadále rozpočtové deficity a nevyužít výdaje a daně k navýšení růstu je chyba.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.