Argument přináší sérii názorů významných ekonomů na fenomén tzv. setrvalé stagnace, která je v období po roce 2008, tedy po vypuknutí tzv. Velké recese, spojována především s americkým ekonomem Larry Summersem.
Jeho článek „U.S. Economic Prospects: Secular Stagnation, Hysteresis, and the Zero Lower Bound“ patří k nejvýznamnějším z tohoto období. Doufáme, že náročnější čtenáře tato série osloví.
Ekonom Larry Summers ve svém blogu na Financial Times minulý rok píše mimo jiné o svém odhadu pro vývoj světové ekonomiky v nejbližší době.
Foreign Affairs zveřejnil můj aktuální článek k hypotéze setrvalé stagnace. Jsem přesvědčen, že zachycuje to, co se děje v průmyslovém světě a že rizika dlouhodobé slabosti současné politiky rostou. Bohužel, od té doby, kdy jsem hypotézu v roce 2013 předložil, data ji jen potvrzovala. Navzdory tomu, že monetární politika je velice expanzivní a střednědobé úrokové sazby rychle klesají, jsou růst a inflace po celém průmyslovém světě nižší, než se očekávalo.
To bychom také očekávali, pokud by strukturální faktory zvyšovaly sklon k úsporám ve vztahu ke sklonu k investicím. Dluhopisové trhy ukazují, že ani míry inflace blížící se ke dvou procentům, ani reálné úrokové sazby podstatně na nule nejsou v blízkém časovém horizontu. Růstové předpovědi se revidují směrem dolů. Odhadl bych, že pravděpodobnost recese v USA je na příští rok třetinová a více než padesátiprocentní pro další dva roky.
Je zde velké riziko rozšíření úvěrových spreadů, posílení dolaru, protože Evropa a Japonsko padají do stále hlouběji do záporných sazeb, očekávání nižší inflace utáhnou finanční podmínky, i když se recese bude rýsovat na obzoru.
A i když zde je prostor pro kvantitativní uvolňování, lze jen těžko očekávat, že by FED mohl učinit tak funkční kroky jako je snížení sazeb, které normálně stačí na odpověď k blížící se recesi. Jestliže je mé hodnocení situace správné, pak by se monetární politika měla soustředit na vyvarování se ekonomickému zpomalení a přípravu na aplikaci fiskální politiky.
Důraz globální koordinace by se měl posunout z klišé o strukturálních reformách a konsolidaci rozpočtu na zajištění dostatečné úrovně globální poptávky. A politici by měli zvážit i radikální kroky, které mohou být nutné, pokud by ekonomika USA či globální ekonomika vstoupily do recese. A samozřejmě platí, že ekonomické teoretizování v reálné čase je problematické a nemůžu si být jistý, jestli interpretuji současnou situaci správně.
Jestliže se FEDu podaří výrazně zvýšit úrokové sazby během dvou dalších let, aniž by tím zpomalil růst a jestliže inflace zrychlí ke dvou procentům, pak můj závěr bude, že hypotéza setrvalé stagnace byla příliš znepokojivá a že došlo ke smíchání cyklických vlivů a dlouhodobými problémy. Ale jestliže na druhé straně, ekonomika při současných úrokových sazbách zpomalí, pak bude muset být setrvalá stagnace brána politici vážněji, než je tomu v současnosti.