USA a Pákistán společně koordinují konec afghánské války

Odchod amerických vojsk z Afghánistánu má proběhnout tak, aby si USA „zachovaly tvář“.

Bývalý indický diplomat M.K. Bhadrakumar informuje čtenáře Asia Times o tom, že USA chtějí dohodu o stažení vojsk, která jim umožní „zachovat si tvář“.

USA se snaží získat si Pákistán, i když indický premiér Nárendra Módí uvedl, že „indická síla, odhodlání a disciplína“ odrazí nepřátelské pákistánské činy.

Ve stejnou dobu ovšem ministerstvo zahraničí USA schválilo balíček pomoci pro Pákistán. Jedná se o technickou podporu pákistánské letce stíhaček F-16, píše ke kontextu Bhadrakumar.

Také Indie ovšem dostane svou „mrkvičku“ a sice v podobě podpory pro Globemaster III, letadla, které USA nedávno Indii prodaly. USA chtějí tímto uklidnit Indii poté, co začaly poskytovat Pákistánu opět vojenskou pomoc.

Ale, upozorňuje Bhadrakumar, Spojeným státům vůbec nejde o to, balancovat Indii a Pákistán. Návrh Indii je komerční transakce „poprodejní servis“, který bude pro Američany velice zajímavý. Kdežto vojenská pomoc pro Pákistán, to je velké politické rozhodnutí. Indie si nemůže nevšimnout, že se tím zvyšují vojenské možnosti Pákistánu, nemluvě o tom, že některé stíhačky F-16 mohou nést i jaderné zbraně.

Velký obraz nám říká, že USA a Pákistán se snaží společně ukončit afghánskou válku. Bhadrakumar zdůrazňuje, že poté, co se pákistánský premiér Imran Chán sešel s Trumpem v USA, následovala americká schůzka v Kábulu s generálem Millerem, který je americký velitelem pro Afghánistán.

V Pentagonu i na ministerstvu zahraničí už všichni vědí, že Trump chce rychlý postup, chce mít dohodu o konci války v Afghánistánu. Jenže řada analytiků, jak uvádí Asia Times, mají velké obavy, že Tálibán dohodu nedodrží. Dohoda směřuje k tomu, aby si USA „zachovaly tvář“.

Jak se zdá, výhrady, že Tálibán „není ideologicky schopen dělit se o moc“, už USA nezadrží. Zvláštní velvyslanec USA pro Afghánistán, Zalmaj Chalilzád, zahájil jednání s členy afghánské vlády a chce podpořit jednání mezi Tálibánem a vládou.

Chalilzád ale spoléhá na slib Imrana Chána, který dal Trumpovi. Tedy že pákistánský premiér dokáže přimět Tálibán k tomu, aby jednal s vládou v Afghánistánu. Objevují se již první informace, že afghánská vláda se připravuje na přímé rozhovory s Tálibánem.

Kritickým místem pro jednání se může stát norské Oslo. Tálibán ovšem stále trvá na tom, že především musí být dosaženo dohody s USA.

Bhadrakumar zakončuje s tím, že jsme svědky neuvěřitelných diplomatických piruet mezi hlavními protagonisty. Je tu Trump, který chce rychlé stažení amerických vojsk z Afghánistánu a předpokládá, že Chán splní slib. Chán zase chce přesvědčit Tálibán, aby se choval rozumně a za to očekává pro Pákistán příznivou americkou politikou, tedy příznivou pro pákistánské zájmy. Afghánský prezident Ašraf Ghání, který už vidí, že odchod USA nezastaví, doufá, že přesto bude podruhé prezidentem, Chalílzád tlačí afghánskou vládu, které se nechce, do dohody s Tálibánem, zatímco sám dál vyjednává s Tálibánem o řádném stažení amerických vojsk. A pak je tu Tálibán, který už cítí, jak blízko je jeho vítězství.

Kompas je nastaven.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.