Angelina Giannopoulou píše o posledních policejních represích v Řecku, které chápe jako předehru k realizaci dalších neoliberálních reforem v zemi.
Nová řecká vláda strany Nová Demokracie je zcela ve službách doktríny „práva a pořádku“. V posledních týdnech jsme hlavně v Aténách čelili vlně policejních represí spolu s celou řadou denních incidentů, které ukazují na to, že hlavním strategickým cílem pravicové vlády Nové demokracie jsou autoritářství, strach a nasazování náhubku levici. Je možné tvrdit, že pravice už tradičně využívala policii a státní represe k tomu, aby kontrolovala jakoukoliv pokrokovou a radikální společenskou reakci či výzvu organizovaného aktivismu politické levice. Je také skutečností, že policie v Řecku byla vždy hluboce nedemokratickou, násilnou silou, do které pronikala ta nejkonzervativnější, nacionalistická a krajně pravicová ideologie moderního řeckého státu. Nicméně vždycky je nutné být schopen analýzy politických a ideologických proměn bez jednoduchých historických srovnání či frivolních prognóz.
Nově zvolená řecká vláda v uplynulých třech měsících podnikla frontální útok na hnutí univerzitních studentů, které bylo v ulicích přes dva měsíce, aby zde protestovalo proti nové reformě, kterou vláda prosazuje. Reforma podporuje privatizaci řeckého vyššího vzdělávacího systému. Univerzitní rada Aténské univerzity pro ekonomiku a byznys ve strachu z možné eskalace hnutí v předvečer výročí povstání na Aténské polytechnice nechala univerzitu pár dní před 17. listopadem zavřít. Studenti se tomuto kroku postavili a chtěli znovu univerzitu obsadit, když na ně vláda vyslala plně ozbrojenou a agresivní policii. Ta zaútočila na 200 studentů, použila vůči nim slzný plyn a také obušky. Pro média, která nepředstavují nic jiného než hlásnou troubu pravicové propagandy, to představovalo statečné rozhodnutí vlády, která tak zasáhla proti „kriminalitě“ v akademických institucích Řecka.
Paralelně s tím policie zaútočila na noční klub v centru Atén během sobotní noci a donutila, aby si 300 mladých lidí v klubu muselo kleknout s rukama za zády jako kdyby měli čekat na svoji popravu. Zákrok policie měl údajně spojitost s protidrogovým zákonem, ale kdo by si představil, že se někdo k občanům mohl chovat tímto způsobem, když popíjejí a tancují v klubu? Jedna z žen v klubu informovala o tom, že ji policie donutila se před davem vysvléknout. Když se s policií snažila hovořit na téma svých demokratických práv, policista odpověděl: „Tady žádnou demokracii nemáme, rozumíte?“
Vedle útoku na studentské hnutí se vláda snaží o to, aby si vyřídila účty s komunitou v centru Atén Exercheia, která je celé dekády prostorem sociálního a politického odporu. Policie hlídkuje ulicemi Exercheii, napadá a zatýká lidi bez důvodu nebo bez zatykače; jedná se hlavně o členy levicových nebo anarchistických/autonomních politických organizací a o militantní univerzitní studenty. Útoky dosahují úrovně policejního mučení občanů s falešnými obviněními, které mají levicové anarchisty označit za viníky a za součást teroristických skupin.
Vrcholem státní represe v posledních týdnech se stala noc 17. listopadu po velké demonstraci, která si připomenula 46. výročí povstání na Aténské polytechnice. Demonstrace za účasti řady levicových poslanců byla masivní (více než 25 tisíc lidí), hlasitá, ale zcela poklidná. Alexis Tsipras byl na demonstraci spolu s kolegy ze strany Syriza také a stal se prvním bývalým premiérem země, který se této demonstrace účastnil. Proto byli i navzdory odporné atmosféře strachu, kterou vláda vytvořila (bylo zde 5 tisíc plně ozbrojených policistů, dva drony, 50 policejních motorek), lidé v bezpečí poté, co demonstrovali proti velmi nepopulárním a protidemokratickým strategiím řecké vlády. Nicméně po demonstraci se Exarcheia stala terčem hanebné mega policejní operace s desítkami policistů, kteří útočili, bili a zatýkali náhodné občany, kteří jen procházeli kolem, šli domů, procházeli se na ulicích. Celá řada videí nahraných na mobilní telefony, která ukázala na rozsah policejní brutality během této noci, se sdílela v různých, ale hlavně sociálních médiích. Jednalo se o ten typ práva a pořádku, který by se dal představit v totalitárním režimu minulosti, se západním demokratickým státem jsou to neslučitelné obrázky.
Premiér Mitsotakis během volební kampaně deklaroval „méně státu“ a mínil tím nábor 1500 policistů a 1200 členů pohraniční stráže, zatímco veřejné školy především na řeckých ostrovech nechal bez učitelů. Tato vláda vyžaduje silnou policejní sílu. Potřebuje strach, teror a mlčení. Její strategie, která chce provést kompletní neoliberální reformu celé státní struktury, ekonomiky, pracovních vztahů apod., nebude poklidná. Už nyní ví, jaká sociální a politická reakce na její reformy bude následovat. Musí být tím pádem připravena na to se zajistit. Nicméně nehledě na to, jak moc si bude myslet, že je zajištěna, vůle lidu, moc lidu a boj levice jsou (a vždycky byly) věcí neurčitelného rozsahu.
Tento článek publikujeme ve spolupráci s Transform!Europe.