Jaromír Janda píše o problémech a možnostech výstavby nových jaderných bloků v ČR. Míní, že jejich výstavba by měla být v rukou domácích firem.
Pravidelný nedělní pořad Otázky Václava Moravce se tentokrát ve své druhé polovině věnoval současné situaci přípravy výstavby nových jaderných bloků u nás. A bohužel si nejsem jist, nakolik byl přesvědčivý v tom, jaké kroky současná vláda a výbor pro jadernou energetiku v přípravě nových bloků dělá a prosazuje.
Vládní zmocněnec pan Míl celkem správně zdůraznil důležitost mít kvalifikovaný tým, najít dodavatele s perfektním a ověřeným systémem výstavby a státní správu, která bude včas plnit co má.
Bohužel státní správa je tím prvním, kdo selhává. Pro připomenutí aktuálně platná Státní energetická koncepce a navazující Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky uvádí potřebu výstavby nových jaderných bloků v obou lokalitách Temelín i Dukovany a uvádí termíny jednotlivých kroků, které jsou potřeba pro splnění uvedených cílů, naplnění koncepce a zajištění dostatečných zdrojů elektrické energie pro domácnosti a firmy. Všechny tyto termíny zůstaly bohužel nenaplněny. Ale jak uvedl pan vládní zmocněnec, postupujeme podle harmonogramu, i když se zpožděním šesti let. V každém případě je dobře, že se dnes konečně posouváme a stát po šesti letech pochopil, že za energetickou bezpečnost není odpovědný nikdo jiný než právě on.
Dodavatel s perfektním a ověřeným systémem výstavby by měl vzejít z výběrového řízení, na základě splnění požadavků definovaných v zadávací dokumentaci a technicko-bezpečnostní parametry by měly být v případě bloků jaderných elektráren prvořadým kritériem. Nicméně výběrové řízení ještě nezačalo, ale už dopředu byly prakticky vyřazeni někteří potenciální dodavatelé s poukazem na bezpečnostní zájmy státu. Když nic jiného, tak jsme si tím zhoršili vyjednávací pozici a nejsem si jist, zda to lze označit za zájem státu.
Naštěstí stále ještě máme dostatek odborníků a kvalifikovaný tým pro přípravu a realizaci nových jaderných bloků. Jde o techniky, kteří se podíleli na výstavbě našich současných jaderných bloků a zkušenosti z této výstavby jsou to nejcennější, co dnes v podobě týmu společnosti ČEZ máme. Neměli bychom ale příliš váhat, protože čas běží. Odborníci, kteří ještě mohou předat své zkušenosti z výstavby, postupně odcházejí do důchodu a prostor pro předání zkušeností nové generaci odborníků se tak zmenšuje. Ostatně také studium náročných technických oborů, získává a ztrácí na atraktivitě v závislosti na perspektivě uplatnění při výstavbě a budoucím provozu nových jaderných bloků.
Nakonec co vládní zmocněnec pro jadernou energetiku neřekl a je zřejmě nejpodstatnější v celé diskusi, a proto také rozpaky nad celou diskusí.
Navrhovaný dodavatelský model EPC ve své podobě dle dostupných informací sice umožňuje zapojení domácích firem, ale jen v omezené míře. Naše firmy tak budou v nejlepším případě dodavateli vybraných částí, a to se domnívám je na zemi, kde jsme si postavili jaderné elektrárny sami zoufale málo. Maximální účast domácích firem by měla být podmínkou a mají to tak v podobných projektech vždy všechny země i jako např. Bangladéš na svém projektu jaderné elektrárny Rooppur. A pokud jde o oblast financování. Řešení, které popisoval pan vládní zmocněnec, je snad nejhorší možné. Je samozřejmě pravda, že zásadní jsou náklady na kapitál (WACC), které projekt vzhledem k finančnímu objemu a délce výstavby zásadně prodražují. Je tedy třeba hledat model s nejnižší sazbou, mimochodem níže v textu je návrh, jak zajistit ještě nižší sazbu, než bylo v pořadu uváděno, ale jít do Bruselu s žádostí s uváděným rozptylem 40–100 EUR/MWh a zavázat se jako stát garantovat výkupní cenu bez bližšího odhadu a limitu připomíná solární tunel. Děkuji, už jsme si vyzkoušeli. Paní předsedkyně správně poznamenala, že bychom si neměli zahrávat s mimořádnou podporou, kterou jádro u nás má.
Ale aby nezůstalo pouze u kritiky současného postupu přípravy nových jaderných bloků, uvedu v několika bodech rámec a doporučení, a to zcela bez nároku na honorář.
- V prvé řadě je třeba podtrhnout slova paní předsedkyně Dany Drábové, že po 6 letech stát pochopil, že bez jeho role a účasti nové jaderné bloky stavět nelze. Je totiž především odpovědností právě státu, zajistit dostatečné kapacity zdrojů elektrické energie pro občany a firmy. Je jen škoda, že to trvalo tak dlouho, ztraceného času, peněz a zmařené příležitosti na elektrárně Temelín.
- Pokud tržní podmínky neumožňují realizovat projekt na komerční bázi a je třeba dodat, že společnost ČEZ jako akciová společnost obchodovaná na burze, třebaže s podílem státu kolem 70 %, tržní podmínky respektovat musí. Je třeba hledat jiné řešení, protože nechat ČEZ postavit nové bloky za své a až následně hledat, jak mu náklady kompenzovat, je bezpochyby řešení spíše drahé, protože náklady na kapitál (WACC) budou vždy vyšší, než pokud si na projekt půjčí, resp. bude financovat přímo stát. Přitom ve finále to stejně tak jako tak zaplatí spotřebitelé a firmy, a to buď v navýšení plateb za elektrickou energii o dotace na nové jaderné zdroje, anebo ze státu odvedených/zaplacených daní, ale už bez dotací. Ta druhá varianta, tedy aby výstavbu financoval přímo stát, je bezpochyby nejlevnější možná a také jednodušší, protože nebudou potřeba složité smlouvy o výkupu vyrobené elektrické energie na mnoho let.
- Kromě toho na financování nových jaderných bloků může stát využít dividendu, kterou mu každý rok společnost ČEZ odvádí. Značnou část nákladů si může dokonce dopředu, než dojde k samotné výstavbě, „našetřit“. Tímto postupem by se také vyřešil problém s drobnými akcionáři, kteří v takovém případě nemají důvod protestovat. Mimochodem pokud by stavěl ČEZ sám, tak může stát na dividendu na několik let stejně zapomenout.
- V ideálním případě tedy může stát výstavbu nových jadrných bloků financovat. To, co stát sám nemůže, je výstavbu zajistit, protože nemá žádné odborníky pro realizaci takové výstavby. Odborníky má ale společnost ČEZ, a tak lze na základě dohody a smlouvy tento úkol ČEZu zadat a pro zajištění výběru dodavatele a realizace si ČEZ a jeho odborné kapacity najmout. A podobně jako výše platí, že tak jako tak to budou stejní lidé, kteří budou výstavbu nových jaderných bloků realizovat.
- Na co by se v žádném případě nemělo zapomínat, je maximální zapojení domácích firem. Naše elektroenergetika je na vysoké úrovni a vše díky úsilí a umu našich lidí několika generací techniků. Naše jaderné elektrárny jsme vybudovali téměř sami a dokázali jsme se podílet i na výstavbě v zahraničí. Pokud jde o klasickou energetiku, dokázali jsme v zahraničí budovat celé elektrárny. Je velmi smutné, pokud z úst některých politiků nebo úředníků státu zaznívá, že už to neumíme. Asi zapomněli, kdo je platí a v čím zájmu by měli vystupovat, protože jinak je to, jak trefně řekl pan ministr Grégr, vlastizrada našeho průmyslu. Obrovské peníze, které bude výstavba nových jaderných bloků stát, bychom měli utratit především za naší práci, našich firem a našich techniků, a ještě přitom pokud možno získat další možnosti uplatnění na projektech v zahraničí a pokud možno již dnes v době krize. To vše s cílem abychom dál rozvíjeli a budovali naši energetiku jako doposud. Je třeba nebát se, že je to obtížné a že už to neumíme, ale hledat model výstavby českou cestou právě proto, že je to obtížné, jak kdysi při zahájení programu cesty na měsíc řekl J. F. Kennedy.
- Nemusíme pak řešit geopolitiku, a to, kdo může a kdo nemůže být dodavatelem nových jaderných bloků. Těžko totiž může někdo zpochybnit, že pomyslným vítězem výběrového řízení na výstavbu nových jaderných bloků by měly být především naše firmy, tak aby i další jaderné bloky, které u nás budou budovány, byly opět naše české podobně jako ty současné.