Podle ECB v případě kvantitativního úvolňování převládají plusy nad mínusy, i když plusy se mohou časem vyčerpat.
Pozitivní efekty kvantitativního uvolňování prý převažují nad negativními, taková by měla být shoda, uvádějí Financial Times.
ECB zveřejnila detaily o své interní debatě, v níž se diskutovalo o ekonomických a finančních dopadech programu nakupování dluhopisů. Tímto krokem se ECB snaží vypořádat s námitkami německého Spolkového ústavního soudu. Z debaty vyplývá, že členové Rady dospěli k závěru, že pozitivní efekty převažují nad negativními.
Bylo ale také jasně, že pozitiva se mohou časem vyčerpat. Je proto potřeba sledovat bedlivě v čase efektivitu opatření, transmisní kanály a také výhody a náklady. ECB chce dále předat některé dosud nepublikované materiály Bundesbance, která by je měla předat dál německé vládě a parlamentu.
ECB argumentuje tím, že programy, které používá, jsou efektivním nástrojem k dosažení cenové stability. ECB také tvrdí, že sama nákupy omezila několika kritérii, např. se nesmí koupit více než třetina dluhu dané země a nákupy jsou dány velikostí dané ekonomiky.
ECB vzhledem k pandemii koronaviru dále uvolnila měnovou politiku. Jedná se nyní o nákupy v hodnotě 1,35 bilionu euro. Jak ukazují zápisy z jednání, je patrné, že někteří členové Rady mají obavy, že takto uvolněná měnová politika spolu s neudržitelnou fiskální politikou povede k tomu, že i politika měnová ztratí nakonec důvěryhodnost.
Mezi kritiky dle zápisů patří guvernér Bundesbanky Jens Weidmann.
ECB také tvrdí, že za deformacemi nízkých úrokových sazeb není převážně její politika, ale vinu nesou strukturální faktory. Přiznává, že nízké úrokové sazby mohou vést k nadměrnému přijímání rizika, poškození ziskovosti bank, snížení výnosů z vkladů a ke špatné alokaci úvěrů k „neefektivním firmám.“
Psali jsme: