Nedělní průvodce jazzovou hudbou Jana Schneidera nabídne tři hudební kousky. Nechybí mezi nimi ani klasická jazzová skladba Round Midnight.
Jednu z nejuctívanějších jazzových skladeb napsal Thelonious Monk: Round Midnight. Sama melodie je úžasná, ale kdekdo se při interpretaci nechává inspirovat až unést a přidává k tomu zbytečně mnoho. Hledal jsem dlouho, až jsem našel velmi skromnou interpretaci Hanka Jonese, který nechává tu nádheru vyniknout samu. Zajímavost: Hank Jones pocházel z nesmírně muzikální rodiny, a i jeho dva mladší bratři patřili mezi absolutní jazzové špičky, trumpetista Thad měl s Melem Lewisem slavný bigband, a bubeník Elvin hrál s Johnem Coltranem.
Altsaxofonista Noah Howard nahrál v roce 1975 magickou skladbu Johna Coltranea „Olé“, s klavíristou Takashi Kakou, basistou Kentem Carterem a skvělým Oliverem Johnsonem za bubny a činely. Upozorňuji na nádherné jeho „drobení“ a zvukově úchvatné zakončení jeho brejků úderem na čínský činel, což dodává Howardově improvizaci tu úžasnou atmosféru. (S touto nahrávkou se pojí vzpomínka na Vráťu Brabence, neboť pochází z desky, kterou mi před svou emigrací zanechal: jemu ji poslal někdo ze Západu poté, co slyšel jeho altku na nahrávkách Plastiků.)
Jednu lahůdku z oblasti zvané „latin jazz“. Tenorsaxofonista Stan Getz hraje skladbu “O Morro Nao Tem Vez“, kterou zkomponovali Antonio Carlos Jobim a Vinicius De Moraes. V jeho doprovodu chybí piano, i když vlastně nechybí. Bohatě ho nahradili dva kytaristé (Antonio Carlos Jobim a Luiz Bonfa), dva kontrabasisté (George Duvivier a Tommy Williams) a dva bubeníci (Jose Carlos a Paulo Ferreira). Myslím, že to je balzám na nervy všeobecně pochodující.