Historik Jiří Malínský reaguje na poškození sochy druhého československého prezidenta Edvarda Beneše.
Podle čerstvé zprávy České tiskové kanceláře byla zhanobena patnáct let po svém odhalení pražská socha druhého prezidenta ČSR prof. Dr. Edvarda Beneše, a to v jeho úmrtní den. Je zjevné, že se jedná o jeden z více projevů degenerativního procesu české – a nejen české – společnosti.
Pro pořádek věci připomínám, že nedávno byla takto zhanobena i socha Benešova přítele a anglického válečného hrdiny Winstona Churchilla. Je to znepokojivá tendence, na kterou soustavně upozorňují nejen vlastenecké organizace, ale i seriózní část české vědy.
Zralý evropský státník, jak byl Beneš také charakterizován, se způsobem zasloužil jak o vznik, tak také o vzkříšení Československa. Masarykův žák, dědic a pokračovatel byl pro své současníky symbolem demokracie a humanismu. Své odpůrce popouzel bojovností, se kterou tyto zásady hájil, zastával a bránil po celý svůj život. Významně zasáhl i do meziválečných mezinárodních vztahů na půdě Společnosti národů.
Patří k vůbec největším Čechům a Evropanům. O to je to bolestnější skutečnost.