Bitcoin by mohl profitovat z rostoucí nedůvěry vůči klasickým měnám jako je dolar. Proč?
Ruchir Sharma pro Financial Times tvrdí, že digitální měna je velkým vyzyvatelem pro americký dolar.
Když udeřila pandemie, dolar byl stále silnou, ba dominantní měnou. Byl hlavní měnou pro zahraničně-obchodní transakce, hlavní rezervní měnou a také kotvou, na níž se zavěšují měny jiných zemí.
I před dolarem tu byly silné říše a jejich měny, od Nizozemska po Velkou Británii. Jejich měnová dominance v průměru vydržela tak sto let a tolik je právě dolaru. Jenže, není tu nástupce, což brání přechodu k jiné měně.
Existuje euro, jenže spolu s ním tu jsou také obavy o fungování a efektivitu eurozóny sestávající z mnoha různých vlád. V případě Číny mají investoři přesně opačné obavy, píše Sharma, obavy z arbitrárnosti země vedené jednou stranou.
Američané proto získali pocit, že když udeřila pandemie, mohou si tisknout tolik dolarů, kolik budou chtít, bez ohledu na výši deficitu. Stejně tak nepočítají s tím, že by to snad mělo nějaké dopady na status dolaru jako hlavní rezervní měny.
Jenže se tu vynořila jiná alternativa – kryptoměny. Někteří je vzhledem k jejich architektuře považují za demokratické a decentralizované alternativy ke klasickým měnám.
Bitcoin je dobrým příkladem, píše Sharma. Jeho hodnota se od března tohoto roku zvýšila čtyřnásobně. Je jednou z nejžhavějších investic tohoto roku.
Tvůrci bitcoinu od jeho založení v roce 2009 směřovali k tomu, aby byl bitcoin takovým digitálním zlatem, uchovatelem hodnoty, který se bude těšit důvěře. Jenže je těžké důvěřovat aktivu, které je tak volatilní. Poslední bublina u bitcoinu splaskla před třemi roky a jeho volatilita cen je čtyřikrát větší než u zlata.
Vzhledem k preferencím zlata či bitcoinu je vidět význam věku. Ti starší investoři klasicky preferují zlato, které slouží jako uchovatel hodnoty už stovky let. Mileniálové si ale kryptoměny oblíbili.
Minulý rok došlo ke zlomu, domnívá se Sharma. Americký dluh vůči zahraničí překročil padesát procent jeho HDP, což je často znak blížící se finanční krize. V době pandemie poskočil poměr na 67 % HDP. Dominance dolaru skončí tehdy, až bude mít zbytek světa pocit, že USA nebudou schopny splácet své závazky. Takto také skončily dominantní měny v minulosti.
Americká vláda ale i další vlády nevypadají na to, že by chtěly s tiskem peněz přestat i po pandemii, píše Sharma. Spíše v tom budou pokračovat. Bitcoin by mohl profitovat z rostoucí nedůvěry vůči klasickým měnám.
Bitcoin se začíná prosazovat i jako prostředek směny, tvrdí autor. Bitcoiny jsou dnes drženy jako investice, ne jako prostředek pro transakce. To se ale pomalu mění. Malé firmy začínají používat bitcoin i pro zahraniční obchod, obzvláště tehdy, když je přístup k dolaru obtížný, což je případ Nigérie, nebo domácí měna není stabilní, jako v Argentině.
Nárůst bitcoinu může být bublina, připouští Sharma. I pokud by tomu tak bylo a splaskla by příští rok, slouží stále jako varování těm vládám, které překotně tisknou peníze – zejména vůči americké vládě. Není to tak, že lidé budou těmto tradičním měnám věřit navěky, a že budou stále sloužit jako uchovatel bohatství. Technologicky orientovaní lidé budou hledat alternativy. Plány na větší regulaci digitálních měn, což některé vlády zvažují, by jen posílily lidovou revoltu, končí autor.