Poslední letošní jazzové okénko Jana Schneidera je zde a nechybí hned tři jazzové skladby, které zpříjemní vánoční neděli.
Každý na závěr roku na něco vzpomíná. Takto jímavě medituje pianista Paul Bley v písni I Remember Harlem, jejímiž autory jsou pánové Eldridge, Astor a Williams. Vibrafon hraje Dave Pike, na kontrabas Charlie Haden a bubnuje Lenny McBrowne. Udělejte si chvilku pohody a vychutnejte si to inspirující téma.
Víte, jak zní hudební studie k Manetově Snídani v trávě? Zaranžoval ji pianista Ronald Michael Taylor na motiv kytarové kompozice “Suite in Modo Polonico”, kterou napsal slavný pianista Alexandre Tansman pro neméně slavného klasického kytaristu Andrése Segoviu. Dovolím si ji nabídnout v podání The New Jazz Orchestra (Le Déjeuner Sur L’herbe). Za zmínku stojí skvostné obsazení tohoto bigbandu, který řídí Neil Ardley. Kromě členů proslulé skupiny Colosseum (bubeník Jon Hiseman, saxofonisté Dick Heckstall-Smith a Barbara Thompson) se zde na kontrabas blýskne famózní baskytarista skupiny Cream Jack Bruce. Co by to ale bylo platné, kdyby celá ta dechová sekce nehrála ten kousek tak nádherně, no posuďte sami!
Poslední letošní písnička je pro všechny ty, kteří si pořád něco nejasného myslí o „multikulti“. Nápověda je ta, že pro lidi nekulturní to je strašák, kdežto lidé kulturní takové setkání dovedou povýšit na mimořádnou úroveň. Poslyšte například, jak srbskou lidovou Ajde Jano hraje polská skupina Kroke s anglickým klasickým houslistou Nigelem Kennedym a úžasně sympatickou egyptskou zpěvačkou Natashou Atlas. Je to dokonalá semitka – kromě arabských má i židovské předky – ale srbsky zpívat umí, text si můžete zkontrolovat zde. A celé to dal jako producent dohromady Jaz Coleman, hudebník, jehož kořeny sahají od Nového Zélandu až do Indie. Proto se nejlépe cítí v Praze (je tu znám spoluprací s Čechomorem a nikoliv epizodní rolí ve filmu Rok ďábla). (Malá poznámka – jméno Gorana Bregovice je na videu uvedeno omylem.)
Přeji klidné dny a pevné zdraví.