Biden se „dvoří“ Íránu, což povede k izraelské reakci možná i v podobě útoku na íránské jaderné a raketové vybavení…
Americký prezident Joe Biden zastavil chystaný prodej stíhaček F-35 Spojeným arabským emirátům, píše Stephen Bryen pro Asia Times. Dohoda o prodeji byla přitom součástí tzv. Abrahamových dohod, kterými došlo k uznání státu Izrael. Důvodem byly obavy z toho, že by Spojené emiráty mohly letadla využít ve válce v Jemenu. Spojené arabské emiráty jsou společně se Saúdskou Arábií angažovány ve válečném konfliktu v Jemenu, kde byly zaznamenány incidenty zasažení civilních cílů a porušení lidských práv.
Letadla F-35 jsou sice z hlediska podobných útoků nepoužitelná, nejde o bombardovací letadla ale o stíhací letadla. Spojení s jemenským konfliktem a útoky na hútijské povstalce jako skutečný důvod zřejmě neobstojí. Bidenova administrativa se snaží o potrestání Spojených arabských emirátů. Proč k takovému kroku Bidenova administrativa sahá a oslabuje možnosti států Perského zálivu postavit se rostoucí regionální moci Íránu?
I kdyby prezident Biden změnil svůj názor, ke škodě už došlo. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie ztratily tvář díky tomuto „mrknutí“ Bidena na Írán, myslí si autor. Mezitím se Bidenova administrativa snaží vrátit k nukleární dohodě JCPOA, kterou USA opustily v době Donalda Trumpa.
Izraelci jsou již hluboce znepokojeni, a třebaže to není výslovně uvedeno, pokud administrativa bude pokračovat ve svém plánu ohledně dohody JCPOA, izraelské letectvo se pravděpodobně pokusí vyřadit íránská jaderná a raketová aktiva, pokud k tomu bude mít svolení. Z izraelské perspektivy je už Írán blízko k tomu, aby měl vlastní jaderné zbraně.
Je tu ještě jeden důsledek. Írán sleduje různé způsoby výroby atomových zbraní. Buď pomocí čisté uranové bomby (jako v Hirošimě), zesílených bomb (třeba s využitím thoria, které je k dispozici ze Severní Koreje), nebo alternativně staví zbraně na bázi plutonia. Každé z nich mají jiný mechanismus spuštění atomové reakce, vysvětluje Bryen dále.
Regionální otázkou tak zůstává, zda počkat, až bude mít Írán jaderné zbraně, nebo zabránit a zničit íránská zařízení na výrobu zbraní a raketové odpalovací základny.
Bidenovo poslední rozhodnutí o zastavení prodeje stíhaček Spojeným arabským emirátům bezpochyby potvrdí rýsující se izraelský názor, že americká administrativa se přiklání k Íránu a že jaderná hrozba bude horší, nebude-li se jí čelit. Bidenovo rozhodnutí destabilizuje region, končí Bryen.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.