S nebo bez NATO? Jednání Evropské rady minulý pátek ukázalo na „strategickou kakofonii“ uvnitř EU.
Evropská unie sice v oblasti bezpečnosti aspiruje na „strategickou samostatnost“, poslední virtuální summit lídrů členských zemí ale předvedl spíš „strategickou kakofonii“, reflektuje páteční summit Evropské rady Politico.
Společné „mdlé“ prohlášení sice požaduje řadu kroků, „aby EU převzala větší zodpovědnost za svou bezpečnost“, schůzka však odrážela sborový nesouhlas. Sporné body se týkaly bezpečnostních priorit a otázky, jak těsně by EU měla spolupracovat s NATO. Členské země se neshodly ani na tom, jak nezávislé by chtěly být na USA.
Se změnou v Bílém domě přišly sliby posílení transatlantických vazeb. Některé země EU, hlavně ty v sousedství Ruska, nyní mají obavy, že si řečmi o strategické nezávislosti Washington znepřátelí.
Podle jednoho z představitelů EU obavy vyjádřil například polský premiér Mateusz Morawiecki. Polský premiér řekl, že „… evropská strategická autonomie v oblasti bezpečnosti a obrany je výzvou nejen pro Polsko. Shody na obsahu tohoto pojmu v oblasti bezpečnosti a obrany nebylo na úrovni EU dosaženo. Pokud nebude pro naše spojence jednoznačný, mohlo by to negativně ovlivnit transatlantické vztahy.“
Obavy z podobného vývoje měla rozptýlit účast generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga na summitu. Stoltenberg v projevu zmínil seznam výzev, kterým „žádná země ani kontinent nemohou čelit“ samy o sobě. Patří k nim ruská agrese, mezinárodní terorismus, kyberútoky, „vzestup Číny“ a klimatické změny.
„Ne samotná Evropa, ne samotná Severní Amerika, ale Evropa a Severní Amerika společně,“ prohlásil Stoltenberg před schůzkou ve společném vystoupení s předsedou Rady Charlesem Michelem.
„Chceme jednat strategičtěji, abychom hájili své zájmy a prosazovali své hodnoty, a musíme zvýšit naši schopnost jednat samostatně a posílit spolupráci s našimi partnery“, řekl předseda Evropské rady na tiskové konferenci po videosummitu. „Jsme odhodláni blíže spolupracovat s NATO. Silnější Evropa dělá silnější NATO.“
Někteří evropští politici ale nesdílejí názor, že NATO je bezpečnostní prioritou EU. Francouzský prezident trvá na tom, že po čtyřech letech prezidenství Donalda Trumpa se strategická autonomie stala imperativem.
V rozhovoru pro Financial Times minulý týden Macron obhajoval svou předchozí kritiku NATO: „Nikdo mi nemůže tvrdit, že dnešní NATO je struktura, která je ve svých základech stále relevantní. Byla založena, aby čelila Varšavské smlouvě. Varšavská smlouva již neexistuje.”
Macron trval na tom, že bude usilovat o sblížení s Ruskem, což znovu obhajoval v nedávném projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Kromě toho si stěžoval, že ostatní spojenci v NATO odmítají pomáhat držet Ankaru na uzdě.
Představitelé členských zemí na Macronovu iniciativu reagovali návrhem, že EU má do března 2022 vypracovat nový „strategický kompas“, rozsáhlý politický dokument o bezpečnosti a obraně.
Jiní politici, například litevský prezident Gitanas Nausėda, ale zdůraznili, že EU by měla využít příležitosti a spolupracovat s Bidenovou administrativou na posílení bezpečnostní způsobilosti EU a rozvíjení partnerství s USA.
Psali jsme:
- Změna v Bílém domě vede v Evropě k pochybnostem ohledně vlastní strategické autonomie
- Borrell: EU by se měla stát globálním hráčem
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.