Chráněné oblasti nebo rezervace mají zásadní význam při řešení úbytku biologické rozmanitosti na planetě. Podle vědců jich je potřeba více.
Zhruba šestina pevninské a sladkovodní oblasti planety leží v chráněných oblastech nebo v rezervacích, uvádí nová zpráva Organizace spojených národů zveřejněná v uplynulém týdnu. Zprávu vypracovalo Světové středisko pro monitorování ochrany přírody.
Výzvou ale zůstává, aby se těmto regionům skutečně účinně dařilo stabilizovat klima a omezovat úbytek biologické rozmanitosti. Zároveň je potřeba ještě navýšit celkovou plochu chráněných míst, tvrdí vědci v nové zprávě.
Podle Nevilla Ashe, který je ředitelem Světového střediska pro monitorování ochrany přírody, „hrají chráněné oblasti nebo rezervace zásadní roli při řešení úbytku biologické rozmanitosti“. Oblasti ochrany „musí být účinně a spravedlivě řízeny“, uvedl Ash s tím, že pouhé značky na mapách nestačí.
Zveřejněná zpráva také zjistila, že v chráněných oblastech se nachází přibližně 8 % pobřežních a oceánských vod.
V uplynulém desetiletí sice došlo k podstatnému zvýšení ochrany mořských ekosystémů, ale nezvýšila se ochrana půdních oblastí. Význam nemá jen množství a velikost chráněných ploch, ale především kvalita ochrany, zdůraznili dále vědci.
„Ani zdaleka to nestačí“, řekl Charles Barber, hlavní poradce pro biologickou rozmanitost Světového institutu zdrojů, který se na zprávě nepodílel. „Chceme-li zachovat základní biologický operační systém planety, musíme chránit polovinu Země.“
Několik vědeckých a ekologických skupin dnes navrhuje, aby bylo chráněno 30 až 50 % planety. Americký prezident Joe Biden už v USA stanovil cíl chránit do roku 2030 nejméně 30 % amerických území a vod.