Lze očekávat, že zájem firemních lobbistů o Frontex poroste souběžně s růstem vlastního rozpočtu agentury a její odpovědnosti za zadávání veřejných zakázek.
Dnes přinášíme druhou polovinu článku „Lobbying Fortress Europe – The making of a border-industrial complex“ organizace Corporate Europe Observatory (CEO), první najdete zde.
Vztahy mezi agenturou Frontex a lobbisty upoutaly pozornost poslanců Evropského parlamentu. Během procesu schvalování rozpočtu agentury na rok 2016 se poslanci Evropského parlamentu zeptali, jak agentura Frontex zvládá schůzky s lobbisty. Agentura Frontex odpověděla, že se „setkává pouze s registrovanými lobbisty, kteří jsou zapsáni v registru transparentnosti EU, a každoročně zveřejňuje přehled schůzek na svých internetových stránkách; v roce 2017 se žádné schůzky nekonaly“.
Tuto odpověď je však obtížné uvést do souladu s informacemi poskytnutými ve spisech agentury Frontex. Jen v roce 2017 uspořádala agentura Frontex nejméně čtyři schůzky s průmyslovými podniky, na nichž se diskutovalo o biometrii, nástrojích pro analýzu námořní dopravy, automatizovaných systémech kontroly dokladů (DIS) a předběžném hodnocení rizik cestujících. Z 24 soukromých subjektů, které se těchto schůzek zúčastnily, nebyla více než polovina (58 %, tj. 14 subjektů) zapsána v Rejstříku transparentnosti EU.
Zástupci průmyslu byli také pozváni na každoroční Evropský den pohraniční a pobřežní stráže, který pořádá agentura Frontex, aby oslavila sama sebe, ale také aby „spojila svět veřejné služby a soukromého průmyslu“. Na snímcích jsou vidět stánky firem jako Elbit Systems a Flir Systems v roce 2017, ačkoli seznamy účastníků nám nebyly poskytnuty, uvedla CEO.
Tím ale nesrovnalosti nekončí. V letech 2018 a 2019 nebylo 72 % (91 ze 125) všech lobbistů, s nimiž se agentura Frontex setkala, registrováno v Rejstříku transparentnosti EU.
Nejen to, ale i roční přehled schůzí se zdá být neúplný; dokonce ani na webové stránce s pozvánkami na schůze nejsou uvedeny všechny. Seznamy účastníků většinou chybí. Našli jsme také schůzky, které nebyly zveřejněny na webových stránkách ani zveřejněny na vyžádání, např. s obrannou společností Leonardo.
Způsob, jakým agentura Frontex přistupuje k lobbingu, je jedinečný. V roce 2015 byla údajně zahlcena žádostmi o individuální schůzky a místo toho se rozhodla zavést dvakrát ročně průmyslové dny, na které se firmy hlásí.
Agentura Frontex přesměruje společnosti, které žádají o schůzku, na online žádost o účast na průmyslovém dni, kterou následně pohraniční agentura přezkoumá. V případě potřeby je však stále otevřena přímým schůzkám. A zve průmysl na řadu různých akcí, od konferencí, přes každoroční oslavy vlastní práce, diskuse, jejichž cílem je získat podněty z průmyslu předtím, než vypíše zadávací řízení, až po intimnější setkání, na nichž se diskutuje o budoucnosti pohraničních technologií. Pokud můžeme soudit z dokumentů, které nám byly zpřístupněny, a z aktuálního formuláře žádosti, agentura Frontex nikde nepožaduje, aby společnosti uvedly své číslo v registru transparentnosti EU (informace platná v době publikace článku).
Obrátili jsme se na agenturu Frontex s dotazy ohledně rozporu mezi tím, co sdělila Evropskému parlamentu, a jejím přístupem k řešení lobbingu. Tisková kancelář agentury Frontex nám sdělila, že: „Frontex se nesetkává s lobbisty. Vzhledem k našemu mandátu (přispívat k provádění integrované správy hranic na vnějších hranicích EU) a skutečnosti, že agentura nehraje roli v rozhodovacím/právním procesu EU, Frontex nepřitahuje zájem lobbistů.“
Překvapivá odpověď vzhledem k počtu interakcí mezi agenturou Frontex a zástupci obchodních zájmů. Rejstřík transparentnosti EU totiž definuje lobbing nejen jako všechny činnosti, které se snaží „přímo nebo nepřímo ovlivnit“ procesy tvorby politik, ale také jako činnosti, které mají ovlivnit jejich provádění.
Agentura Frontex je pověřena prováděním hraniční a migrační politiky EU a má volnost v rozhodování, jakým způsobem ji bude provádět.
Sdíleli jsme s agenturou Frontex definici lobbingu uvedenou v rejstříku transparentnosti EU a požádali jsme ji o vysvětlení, proč se tato definice nevztahuje na setkání agentury s průmyslem.
Mark Akkerman, výzkumník z kampaně proti obchodu se zbraněmi Stop Wapenhandel a z Transnational Institute, nám řekl, že odpověď Frontexu není nečekaná, „ale je to nesmysl“. Podle Akkermana „Frontex sice není hlavním cílem průmyslových lobbistů, kteří se snaží ovlivnit migrační a hraniční politiku EU“ – tím by byly orgány EU a členské státy, ale agentura „má prostor pro vlastní rozhodování o tom, jaké vybavení a služby potřebuje… a v tomto smyslu je pro lobbisty zajímavá a snaží se je nasměrovat k nákupu vybavení a služeb, které poskytují konkrétní společnosti“.
Během jednání o rozšíření agentury Frontex v roce 2019 Evropský parlament požadoval, aby agentura zavedla systém transparentnosti lobbingu „prostřednictvím registru transparentnosti a zveřejňováním všech svých setkání se zúčastněnými stranami z řad třetích stran“. Agentura Frontex sdělila, že takový registr „připravuje“ a hodlá „vypracovat politiku a plnohodnotný systém nejpozději do začátku roku 2021“ (aktuální informace zde).
Na webu agentury Frontex můžete nahlédnout do následujících dokumentů za rok 2020:
Souhrnné objemy smluv uzavřených agenturou Frontex
Souhrnný objem smluv uzavřených agenturou Frontex na základě stávajících rámcových smluv
Roční seznam zakázek nízké a střední hodnoty uzavřených agenturou Frontex
Smlouvy s externími odborníky uzavřené (smluvní hodnota pouze nad rámec 15 000 eur)
Seznam zakázek zadaných agenturou Frontex na základě bodu 11 přílohy I finančního nařízení
Rozpočet Frontexu na rok 2021 je k dispozici zde.
Psali jsme:
- Ochrana hranic: Pomoc ze strany Frontexu není dostatečně účinná (1. část)
- Ochrana hranic: Agentura Frontex a její bobtnající rozpočet (2. část)